Alergie versus potravinová nesnášenlivost

Alergeny jsou přirozeně se vyskytující látky bílkovinné povahy, které způsobují u přecitlivělých jedinců nepřiměřenou reakci imunitního systému, která může vyústit až v anafylaktický šok, bezprostředně ohrožující člověka na životě. Množství alergenu nezbytného pro vyvolání alergické reakce se označuje jako prahová hodnota. U každého jedince je tato hodnota individuální.

Mezi typické lokální projevy potravinové alergie patří: alergická rýma, kýchání, svědění očí, zánět spojivek, bolesti a svědění v uších, kopřivka, otoky, nadýmání, dýchací potíže, svědění a otoky rtů a úst, nevolnost, křeče, průjmy atp. Systémová alergická reakce může vyvolat kožní reakce, zúžení průdušek, otoky končetin, snížení krevního tlaku a dokonce smrt v případě anafylaktického šoku.

Nástup alergické reakce je velmi rychlý, první symptomy se zpravidla objevují do 1 h po požití dané potraviny.

Původ alergie

Termín alergie pochází z řeckého „allos ergos", což znamená „jiná reakce" a začal se používat v roce 1906. Alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí. Je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) vlivem daného alergenu. Alergeny jsou látky bílkovinné povahy, které již v malém množství mohou vyvolat alergickou reakci. Mezi nejčastější alergeny patří: pyl, prach, roztoči, peří, plísně, hmyz, zvířata, sluneční záření, kovy, léky a v neposlední řadě mnohé potraviny. Alergie nepotravinového typu postihují v ČR více než třetinu lidí.

Alergické reakce lze rozdělit na dvě skupiny podle poruch imunitních mechanismů, které je způsobily. Většinou se uplatňují obě současně.

  • Atopická reakce (od řeckého slova atopos „nemístný“) je zprostředkovaná protilátkami namířenými proti určitému alergenu (prach, pyl, roztoči aj.). Je vrozená a udává se, že riziko alergického onemocnění pro dítě, které se narodí alergickým rodičům, je přes 50 %.
  • Neatopická reakce se dále rozlišuje na protilátkový, imunokomplexový a buňkami zprostředkovaný typ. Ve všech případech se jedná o složitou reakci protilátka-antigen (antigeny = potenciálně cizorodé látky z vnitřního či vnějšího prostředí, vázané na tělesných buňkách). Mezi neatopické reakce řadíme i autoimunitní reakce zprostředkované protilátkami namířenými proti receptorům na vlastních buňkách. Tento typ reakce poškozuje vlastní buňky a tkáně a vyvolává autoimunitní onemocnění.

Intolerance není alergie

Potravinová nesnášenlivost jinak intolerance je neschopnost organismu rozkládat či metabolizovat určitou složku stravy. Nejčastěji se setkáváme s laktózovou intolerancí, kdy organismus nemocného není schopen produkovat enzym laktázu, a tím rozkládat mléčný cukr laktózu. Laktózovou intolerancí trpí až 15 % populace naší republiky.

celiakie_střevaDruhou nejznámější potravinovou intolerancí je nesnášenlivost lepku, která je odborně označována jako celiakie. Při konzumaci potravin obsahujících lepek dochází k zánětu sliznice tenkého střeva a rozsáhlé zkáze epitelových buněk. Živiny zůstávají nestrávené ve střevě. Jedná se o geneticky podmíněné onemocnění léčitelné pouze celoživotní speciální bezlepkovou dietou. Celiakií trpí asi 1 % populace ČR. Omezit lepek ve stravě je vhodné i v případě, že jste zdraví, a částečně bezlepková dieta vám jen prospěje.

Příznaky potravinové nesnášenlivosti se mohou dostavit okamžitě nebo také až za několik hodin. Typickými projevy jsou: reakce zažívacího systému jako nadměrná plynatost, nevolnost, bolesti břicha, zvracení, průjmy, bublání a kručení v žaludku po jídle, úbytek hmotnosti, slabost, únava, bolest hlavy, migréna, nepravidelný tep, atopický ekzém, kopřivka aj.

Alergeny na jídelním lístku

Potenciální rizika přítomnosti alergenů v konzumovaných potravinách jsou zřejmá. Povinnost provozovatelů zařízení společného stravování informovat zákazníky o alergenech přítomných v nabízených pokrmech byla proto v České republice zakotvena od roku 2005. V době do 13.12.2014 ji upravoval zákon 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele. Od 13.12.2014 vstoupilo v platnost nové nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011/EU, čl. 44, odst. 1a) z 25.10.2011. Vyhláška nařizuje všem restauracím, školním a veřejným jídelnám i rychlým občerstvením uvádět seznam alergenů v nabízených pokrmech, a to ideálně písemnou formou jako součást jídelního lístku nebo na vyžádání zákazníka.

Hlavní alergeny

Alergii může vyvolat jakákoliv potravina, snad s výjimkou čisté vody. EU specifikovala 14 hlavních alergenů, které podléhají legislativnímu značení a jsou přílohou nařízení 1169/2011/EU. Tento seznam bude v případě potřeby doplňován dle nejnovějších vědeckých poznatků.

  1. Obiloviny obsahující lepek (pšenice, žito, ječmen, oves, špalda)
  2. Korýši a výrobky z nich
  3. Vejce a výrobky z nich
  4. Ryby a výrobky z nich
  5. Podzemnice olejná (arašídy) a výrobky z nich
  6. Sójové boby (sója) a výrobky z nich
  7. Mléko a výrobky z něj
  8. Skořápkové plody a výrobky z nich (všechny druhy ořechů)
  9. Celer a výrobky z něj
  10. Hořčice a výrobky z ní
  11. Sezamová semena (sezam) a výrobky z nich
  12. Oxid siřičitý a siřičitany v koncentracích vyšších než 10 mg/kg
  13. Vlčí bob (lupina) a výrobky z něj
  14. Měkkýši a výrobky z nich

Za alergeny lze dále považovat jablka, hrušky, meruňky, broskve, jahody, rajčata, špenát, aromatické byliny, atd. Legislativně však jejich značení povinné není.

Zkřížené alergie

Zkřížená alergie vzniká na základě podobnosti alergenů. Jedná se o jev, kdy IgE protilátky imunitního systému, vytvořené proti určitému alergenu, reagují na základě podobnosti v sekvenci aminokyselin na alergen jiný. Zkřížené reakce existují mezi:

  1. potravinami vzájemně
  2. potravinou a inhalačním alergenem (pyl, roztoči)
  3. latexem a potravinou

Osoby alergické na pyly trpí dvakrát až třikrát častěji na potravinové alergie než běžná populace. Ve střední Evropě zhruba 50 % pylových alergiků trpí zkříženou alergií pyl-potravina.

Máte-li podezření na potravinovou intoleranci nebo alergii, navštivte odborného lékaře. Existují i domácí testovací sady (Food Detective), ale konečný verdikt ponechte přeci jen na alergologovi.

Tabulka zkřížených alergií  >>>

Na co jsme alergičtí

A nyní pro obzvlášť zvídavé na závěr, co konkrétně „dráždí“ naše tělo v jednotlivých potravinách:

  • Obiloviny - alergenem je lepek, směs dvou bílkovin (gliadinu a gluteninu), které se nacházejí společně se škrobem v endospermu semen některých obilnin
  • Korýši - alergenem je svalová bílkovina tropomyosin
  • Vejce - alergeny jsou bílkoviny žloutku i bílku ovomukoid, ovalbumin, konalbumin, lysozym, sérový albumin
  • Ryby - alergenem je svalová bílkovina parvalbumin
  • Podzemnice olejná - nejnebezpečnější alergeny vůbec; primárně proteiny vicilin a konglutinin
  • Sójové boby – alergeny jsou glycinin, lipid transfer protein, Kunitz-trypsin inhibitor, profilin, serin-proteasa, beta-konglycinin
  • Mléko - alergeny jsou mléčné bílkoviny kasein, β-laktoglobulin, α-laktalbumin
  • Skořápkové plody - nejnebezpečnější alergeny vůbec; alergeny jsou specifické proteiny jednotlivých druhů ořechů, nejčastěji reakce jednodruhová, na vlašské ořechy
  • Celer - alergeny jsou bílkoviny Api g 1, profilin, CCD
  • Hořčice - alergenem je bílkovina Sin a 1
  • Sezam - alergeny jsou 2S albuminy (Ses i 1, Ses i 2) a 7S vicellin (Ses i 3)
  • Oxid siřičitý a siřičitany - aditiva, váží se na živiny; rizikové u astmatiků
  • Vlčí bob - křížová reakce s proteiny podzemnice
  • Měkkýši - alergenem je svalová bílkovina tropomyosin

Alergie, intolerance a výživové poradenství

Pokud navštěvujete či hodláte navštívit výživového poradce, je nutné jej informovat o všech vašich alergiích a potravinových intolerancích, nesnášenlivostech. Jestliže máte ale podezření na některou z těchto poruch, nejdříve vyhledejte odbornou pomoc alergologa, a vpřípadě intolerance gastroenterologa.

- L.D.

Výživový poradce LifeUp - výživový poradce Praha - výživový poradce Hradec Králové - výživový poradce - dieta, diety, hubnutí, nutriční a výživové poradenství - výživová poradna

výživový a dietní poradce Praha LifeUp