Celiakie

Celiakie je odborný název pro nesnášenlivost (intoleranci) lepku. Jedná se o autoimunitní geneticky determinované onemocnění charakterizované tvorbou protilátek proti buňkám tenkého střeva. Lepek, jinak též gluten, je směs dvou bílkovin, gliadinu a gluteninu, které se nacházejí společně se škrobem v endospermu semen některých obilnin (pšenice, žito, ječmen, oves). Při konzumaci potravin obsahujících lepek, přesněji jeho součást α-gliadin, případně další prolaminy, dochází k vzniku zánětu sliznice tenkého střeva a ke změnám - atrofii střevních výběžků (klků), zvětšování střevních krypt atd. Narušení funkce tenkého střeva se projevuje nedostatečným vstřebáváním tuků, bílkovin a také některých vitaminů a minerálních látek, železa apod.

Vznik a rozvoj celiakie podmiňují dva základní faktory. Přítomnost lepku v konzumované potravě v kombinaci se senzitivním organismem pacienta. Celiakie je mnohdy mylně považována za onemocnění vznikající výlučně v dětském věku. Opak je pravdou. Celiakie se může projevit i kdykoliv v dospělém věku, nejčastěji mezi 20.-30. rokem. Zatímco u novorozenců jsou její příznaky zpravidla snadno rozpoznatelné, v dospělosti se celiakie diagnostikuje obtížněji, protože příznaky jsou většinou nevýrazné či nespecifické.

Alergie na lepek a intolerance lepku

Je důležité si uvědomit, že intolerance lepku není totéž, co alergie na lepek. Celiakie poškozuje tenké střevo, zatímco alergie na lepek může podráždit celou trávicí soustavu. Klasická alergická reakce na lepek je zprostředkována protilátkami typu IgE, má rychlý nástup a projevuje se typickými alergickými příznaky jako je rýma, svědění úst, krku, bolesti žaludku, zvracení, průjem, kopřivka, ekzém až anafylaxe. Celiakie má pozvolnější nástup s charakteristickými poruchami trávení jako je průjem, nadýmání, zácpa, dále je typický úbytek hmotnosti, únava aj. Reakce je zprostředkována protilátkami typu IgA.

Celiakie a rakovina

Příznaky celiakie mohou mít různou intenzitu. Mezi nejběžnější projevy patří: poruchy trávení, vleklé průjmy, u dětí zejména celkové neprospívání, omezení růstu, váhový úbytek, vypouklé a nafouknuté břicho, anémie, záněty kloubů, zubů, afty aj.

Při podezření na celiakii je třeba obrátit se na gastroenterologa, který provede potřebná vyšetření. Vodítko může poskytnout i komerčně dostupný domácí test na celiakii.

Jako autoimunitní onemocnění je celiakie sdružená s jinými nemocemi, při nichž se imunitní systém brání látkám tělu vlastním. Nejčastější je diabetes mellitus I. typu. Asi 5-10 % celiaků trpí cukrovkou a naopak zhruba stejný podíl diabetiků celiakií. Spíše u dospělých může dojít ke vzniku silně svědivé, puchýřkovité vyrážky tzv. Duhringovy herpetiformní dermatitidy s charakteristickou lokalizací na loktech, kolenou, hýždích, trupu a ve kštici, nebo k zánětlivým onemocněním štítné žlázy. Nejzávažnější z možných komplikací celiakie je zvýšené riziko vzniku nádorových onemocnění. Ta vznikají s největší pravděpodobností v závislosti na snížení funkci imunitního systému společně s dráždivým antigenním vlivem a zvýšenou střevní propustností. Nejčastěji jde o karcinom jícnu či žaludku, nebo zhoubný lymfom střeva.

Rizikové potraviny při nesnášenlivosti lepku

  • pšeničná mouka (včetně grahamové, špaldové, kamutové, semolinové) a pšeničná krupice
  • žitná, ječná a ovesná mouka
  • všechny druhy chleba a pečiva (nejsou-li označeny jako bezlepkové)
  • tradiční strouhanka
  • některé slané crackery
  • většina druhů běžných těstovin
  • kuskus, kroupy, bulgur
  • vločky, otruby a müsli (včetně granoly a cereálních lupínků ochucených ječným nebo pšeničným sladem)
  • některé náhražky masa (robi, seitan aj.)

Pšeničná mouka, pšeničný škrob nebo čistý lepek se mohou skrývat i v těchto potravinách:

  • většina uzenin, instantní potraviny, konzervy, některá dochucovadla
  • některé cukrovinky (škroby v lentilkách, lipu, zmrzlinách nebo žvýkačkách, oplatková drť v sójových řezech nebo čokoládových bonbonech aj.)
  • jogurty a dezerty zahuštěné škrobem
  • většina druhů piva a některé další alkoholické nápoje
  • léky a potravinové doplňky obsahující pšeničný škrob
  • při známkách současné nesnášenlivosti laktózy je třeba omezit i konzumaci mléčných výrobků.

Bezlepková dieta

Celoživotní bezlepková dieta je zatím jedinou plnohodnotnou možností „léčby“ intolerance lepku. Po několika týdnech od nasazení diety, kdy se pacient striktně vyhýbá všem obilovinám obsahujícím lepek a potravinám z nich vyrobených, dojde ke zhojení sliznice a obnově funkce tenkého střeva. Postupně vymizí i většina příznaků celiakie. Kontrolní screening se provádí většinou po roce diety. Ale pozor i drobné prohřešky v dietě nemilosrdně vedou k výraznému zhoršení stavu.

Přestože s sebou celiakie nese četná omezení, i jídelníček celiaka může být chutný, bohatý a pestrý. Smutnou realitou ovšem zůstává, že si za vhodné potraviny musíte značně připlatit. Bezlepkové potraviny bývají standardně několikanásobně dražší než jejich lepkové ekvivalenty, což je dáno především náklady na jejich výrobu.

Potraviny pro bezlepkovou dietu vymezují:

  • Vyhláška č.113/2005, §8 odst.8 (škroby) a ods.10 (alergeny - lepek) - týká se přirozeně bezlepkových potravin, které ale nejsou na výrobku označené slovně nebo symbolem.
  • Vyhláška č. 54/2004, § 18 a 19 a vyhláška č. 157/2008, §18-21 - týká se označení výrobků pojmy: „bezlepkové“, „bez lepku“, „přirozeně bezlepkové“ a dále označení symbolem přeškrtnutého klasu.

Podle nařízení Evropské komise (ES) č. 41/2009 se dle obsahu zbytkového lepku rozlišují výrobky „s velmi nízkým obsahem lepku“ do 100 mg lepku/kg a výrobky „bez lepku“ do 20 mg lepku/kg.

Mezi přirozeně bezlepkové potraviny potom patří:

  • brambory
  • rýže
  • sója
  • kukuřice
  • pohanka, amarant, jáhly, quinoa
  • veškerá zelenina a ovoce
  • maso
  • luštěniny
  • ořechy a semínka
  • vejce
  • mléko a mléčné výrobky
  • (víno a destiláty)

Při přípravě jídel osobám s intolerancí lepku je v neposlední řadě důležité myslet i na „bezlepkovou hygienu“. Nože, prkénka, mísy a vály – vše, co se používá ke zpracování lepkových potravin, musí být umyté či používané odděleně. To platí jak pro domácnosti, tak restaurace, které vaří bezlepkovou stravu.

Celiakie a pojišťovny

A ještě pár užitečných rad na závěr… I když v současné době není mnoho zdravotních pojišťoven, které reagují na problém narůstajícího počtu celiaků v populaci, přesto některé svým klientům nabízejí pomoc v podobě finančních příspěvků. Mezi aktivní programy patří:

  • OZP - Program: Prevence metabolických onemocnění. Pojištěncům OZP bez omezení věku umožňuje 1x za dva roky podstoupit bezplatné screeningové vyšetření celiakie ve smluvních zařízeních.
  • VZP - Program Zdravá rodina. Dětem ve věku 0-15 let nabízí příspěvek na očkování nebo příspěvek (max. 1800,- Kč/ rok) na bezlepkovou dietu při onemocnění celiakie.
  • Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR. Poskytuje po předložení průkazu pojištěnce slevu 5 % na prodej potravin pro bezlepkovou dietu ve vybraných obchodech.
  • Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. Poskytuje příspěvek na léčbu celiakie ve výši 1500,- Kč v rámci preventivních programů pro děti do 18 let, studenty od 19-26 let, muže a ženy od 19 let.

Detailní podmínky jednotlivých programů naleznete na internetových stránkách výše jmenovaných pojišťoven.

- L.D.

Výživový poradce LifeUp - výživový poradce Praha - výživový poradce Hradec Králové - výživový poradce - dieta, diety, hubnutí, nutriční a výživové poradenství - výživová poradna

výživový a dietní poradce Praha LifeUp