Chraňte se před civilizačními chorobami!

Světová zdravotnická organizace (WHO) připravila nový akční plán pro prevenci a kontrolu civilizačních onemocnění pro období let 2013-2020. Plán navazuje na již dříve realizovaný plán WHO z let 2008-2013 a na technickou zprávu o vlivu výživy na neinfekční onemocnění z roku 2003 (FAO/WHO 2003). Za hlavní příčiny rozvoje civilizačních chorob jsou zde označeny: nadměrný příjem nasycených (SFA) a trans mastných kyselin, sodíku a cukru. V roce 2004 následně Světová Zdravotnická Organizace vyzvala průmyslové subjekty, aby snížili množství těchto složek ve výrobcích dodávaných na trh. V roce 2010 pak vyšla podrobná zpráva FAO/WHO týkající se vlivu konzumace jednotlivých mastných kyselin na lidské zdraví. Bylo prokázáno, že nahrazení nasycených mastných kyselin polynenasycenými vede ke snížení rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. Náhrada nasycených mastných kyselin jednoduchými sacharidy naopak může zvyšovat riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění či metabolického syndromu. Dále bylo potvrzeno, že trans mastné kyseliny z částečně ztužených tuků zvyšují riziko náhlých úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, rizika rozvoje metabolického syndromu a diabetu. V roce 2012 zveřejnila WHO studii o vlivu konzumace soli na lidské zdraví a vydala doporučení na snížení příjmu sodíku.

Akční plán WHO 2013-2020 vznikl na základě akutní potřeby řešit problematiku prevence a léčby civilizačních onemocnění. Podle statistických údajů WHO totiž došlo v roce 2008 k neuvěřitelným 36 milionům úmrtí na neinfekční onemocnění, což odpovídá > 60 % všech zaznamenaných úmrtí daný rok. Nejčastější příčinou smrti byla kardiovaskulární onemocnění (48 %), rakovina (21 %), chronická onemocnění dýchacích cest (12 %) a diabetes (4 %). Povzbudivý rozhodně není ani výhled do budoucna. Očekává se, že při stávajícím trendu, dosáhne v roce 2030 úmrtnost na neinfekční onemocnění hranice 55 miliónů lidí ročně.

Nový akční plán WHO si proto za cíle stanovuje:

  • relativní snížení celkové mortality na kardiovaskulárních onemocnění, onkologická onemocnění, diabetes a chronická onemocnění dýchacích cest o 25 %
  • relativní snížení výskytu vyššího krevního tlaku o 25 %
  • relativní snížení konzumace alkoholu o 10 %
  • relativní snížení konzumace soli o 30 %
  • relativní snížení kouření u osob nad 15 let o 30 %
  • relativní snížení fyzické nečinnosti o 10 %
  • zastavení nárůstu obezity a diabetu
  • zvýšení dostupnosti lékařské péče a léků pro 80 % celosvětové populace
  • zvýšení podílu populace v péči lékaře a s odpovídající medikací při prevenci infarktu myokardu a mozkové mrtvice na 50 %

Plné znění akčního plánu WHO 2013-2020.

Uvedené cíle mají globální charakter. Priority jednotlivých států je třeba upravit vždy podle současné situace v dané oblasti. Poslední dva cíle se zaměřují hlavně na rozvojové země. Ve vyspělých zemích je problémem spíše nezdravá strava, přebytek soli, nevhodné složení tuků, kouření, fyzická nečinnost... S tím souvisí nárůst obezity, diabetu, vysokého tlaku, metabolického syndromu či kardiovaskulárních onemocnění. Mnoho z těchto rizikových faktorů přitom sami můžeme ovlivnit.

Pro daný plán bylo stanoveno 25 monitorovacích kritérií, která poslouží pro srovnání úspěšnosti dosažení definovaných cílů v rámci jednoho či více srovnatelných územních celků. Mezi sledovaná kritéria patří například:

  • pravděpodobnost úmrtí ve věku 30-70 let z důvodu kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny, diabetu či chronických dýchacích onemocnění
  • incidence rakoviny
  • mortalita a morbidita v souvislosti s konzumací alkoholu
  • prevalence nadměrné užívání tabáku
  • prevalence nedostatečné fyzické aktivity
  • prevalence zvýšeného krevního tlaku/ zvýšené glykémie/ obezity...

Vedle výše uvedených rizikových faktorů jsou sledovány i parametry související se složením stravy, např. příjem soli, nasycených a trans mastných kyselin, ovoce a zeleniny, cukru.

V rámci jednotlivých stanovených cílů, poskytuje akční plán samozřejmě inspirativní výčet činností, jež vedou k zlepšení stávající situace. V každém případě, je třeba spotřebiteli poskytnou dostatečné informace o problematice a možnostech řešení. Apelovat je nutno na výrobce potravin, podniky společného stravování, samotné konzumenty a v neposlední řadě na zákonodárce. Musí být přijata opatření směrem k prodejcům, opatření na podporu lokálního zemědělství, opatření k zpřístupnění zdravějších potravin pro všechny.

Základem všech snah však nadále zůstane masivní celosvětová osvěta v oblasti zdravého životního stylu a prevence civilizačních onemocnění.

- L.D.

Výživový poradce LifeUp - výživový poradce Praha - výživový poradce Hradec Králové - výživový poradce - dieta, diety, hubnutí, nutriční a výživové poradenství - výživová poradna

výživový a dietní poradce Praha LifeUp