Diety od A do Z

Diety byly, jsou a budou. Existuje jich nepřeberné množství, navíc každou chvíli svět zaplaví nějaká horká novinka. Zaručeně fungující, rychlá a chutná. Stejně rychle jako se ale objeví, se i potichu vytratí. Co za tím vězí? Diety neustále vznikají a zanikají nejspíš proto, že zatím žádná nesplnila požadované ani slibované efekty.

Následující díl - Přírodní a alternativní diety >>>

Měli bychom se možná zamyslet nad tím, co si vůbec pod slovem dieta představujeme. Slovo „DIAITA“ má svůj původ v Řecku a představovalo určitý způsob života, trvalou rovnováhu sil působících na tělo. Za škodlivé byly považovány výkyvy směrem k extrémům. Vraťme se však nyní do přítomnosti a poodhalme současný význam slova dieta. Co se skrývá za nejslavnějšími redukčními plány světa?

Atkinsonova dieta

"Masa a tuku kolik chcete a přitom nepřiberete". Jen si to představte – klobásky, biftečky, šunku, máslo i tučné sýry... Vše je povoleno a v libovolném množství, s výjimkou sacharidů. Těch je třeba zříci se nejlépe úplně. Nedoporučuje se ani zelenina obsahující škrob nebo sladké ovoce. Nezní to i tak jako rajská hudba, prostě si jen místo dortíku dáte klobásu? Pro některé doslova cesta do nebes.

Atkinsonova dieta slavila největší boom zejména v 60. letech dvacátého století. Jejím autorem této byl americký lékař dr. Robert Atkinson. Vypracoval ji s odůvodněním, že celá řada dosavadních pokusů o zavedení účinných a zdraví prospěšných redukčních diet selhává. Vycházel z předpokladu, že strava s vysokým podílem proteinů může podpořit snížení obezity tím, že část aminokyselin se přemění na glukózu, zvýší hladinu krevního cukru a utiší pocit hladu. Nemá-li totiž lidské tělo k dispozici rychlou energii ve formě sacharidů, sáhne po dalším dostupném zdroji energie tucích či bílkovinách. Ty se ovšem tráví výrazně pomaleji něž sacharidy a na jejich štěpení je třeba víc energie. Zastánci tohoto typu stravování tedy vlastně jedí méně než by se zdálo, protože nepociťují hlad.

Jedná se tedy o vysokoproteinovou dietu bohatou na tuky a cholesterol. Ač zní celý koncept stravování logicky a přijatelně, má mnoho nedostatků. Asi nejhorší jsou možná zdravotní rizika. Nízký obsah vlákniny má za následek nedostatek draslíku, hořčíku, vitamínu C a kyseliny listové. Její nedostatek vede k nárůstu hladinu homocysteinu a ten je významným prekurzorem KVCH či rakoviny. Nadbytečný příjem bílkovin může zase způsobit poškození ledvin. Nemluvě o takovém drobném diskomfortu, kterým je nepříjemně páchnoucí pot v důsledku vzniku škodlivých metabolických produktů - ketonů. Vysoký podíl tuku potom neúměrně zatěžuje játra. Navíc hrozí riziko zvýšení LDL cholesterolu a triglyceridů v krvi. Dochází rovněž k silnému překyselení organizmu, úbytku kostní hmoty, k tvorbě močových kamenů nebo zvýšení krevního tlaku.

Přes tyto zásadní vady na kráse nachází však Atkinsonova dieta stále své příznivce. Podporuje ji například doktor Mercola, který ovšem vypracoval její poněkud rozumnější verzi, tzv. No grain diet. Důvodem k razantnímu omezení konzumace cereálií je jejich nežádoucí vliv na produkci insulinu, což může mít vliv na vznik diabetu II. typu a obezity, V úvahu je třeba také vzít zvyšující se výskyt celiakie (přecitlivělost na lepek). Z jídelníčku je nutné vyřadit pšenici, ječmen, oves, žito, rýži, proso, kukuřici. Konkrétně to znamená vzdát se veškerého pečiva, těstovin, cereálních směsí a cukrárenských výrobků. Vhodnými potravinami naopak jsou maso a ryby a mléko a mléčné výrobky. Ovoce a zeleninu autor neuvádí a pravděpodobně tedy ani nezakazuje. Doktor Mercola se domnívá, že „každý, kdo má problémy s nadváhou, únavou a spavostí, depresemi, nadýmáním, vysokým tlakem, vysokým cholesterolem a cukrovkou druhého typu, by měl zásadním způsobem omezit konzumaci obilnin. A to tím spíše, pokud se jedná o tak zvaný „proteinový typ“.

Ať už se rozhodnete tyto a podobné diety vyzkoušet či nikoliv, mějte na paměti, že podstupovat by je rozhodně neměli lidé trpící dnou, ledvinovými a žlučníkovými obtížemi, starší osoby, těhotné a kojící ženy a lidé s krevní skupinou A.

Makrobiotika

"Pojídači zrní?" Pozor, nenechte se mýlit. Ač se může na první pohled zdát, že makrobiotická dieta je jen opak předchozího způsobu stravování, ve skutečnosti jde o něco úplně jiného a mnohem složitějšího. Správná makrobiotika vyžaduje náročné studium a hluboké znalosti. Podstata spočívá v dodržování rovnováhy v konzumaci potravin jin a jang. Když jíme potraviny jedné skupiny, cítíme posléze nutkání jíst potraviny opačné skupiny, aby bylo docíleno přirozené rovnováhy. Extrémní potraviny se do rovnováhy uvádějí obtížněji. Pokud se takto stravujeme dlouhodobě, vede nadbytek potravin jin či jang k nejrůznějším onemocněním.

Na talíři stoupenců makrobiotického jídelníčku by se měly objevovat nejméně z 50 % celozrnné potraviny (neloupaná rýže, pšenice, kroupy, jáhly, kukuřice, pohanka, žito atp.). Méně pak chleba nebo těstoviny. Vhodné jsou polévky se zeleninou, mořskými řasami, luštěninami nebo obilnými zrny. Minimálně čtvrtinu pokrmů by měla tvořit sezónní zelenina pocházející z nejbližšího okolí, ideálně tepelně upravená (vařením, v páře, dušením, zapečením). Menší podíl by měl připadnou na zeleninu syrovou. Luštěniny by měly tvořit asi desetinu denní stravy. Občas je možné zařadit také ryby nebo mořské plody. Pražená semínka a ořechy také jen v omezeném množství. Z nápojů jsou povoleny čaje bylinné, ne však aromatizované nebo silně povzbuzující, čaj z tříletých větviček, obilné kávy, příp. malé množství neslazené vody.

Vyvarovat by se makrobiotici měli extrémně jang potravinám, mezi které patří vejce, maso, drůbež, sýry a sůl. Nevhodné jsou rovněž extrémní jin potraviny – cukr, med, čokoláda, umělá sladidla, slazené nápoje, tropické ovoce, kyselinotvorná zelenina, mléko a mléčné výrobky, pečivo z bílé mouky, ostrá koření, alkohol, káva, léky.

Tento způsob stravování ovšem nelze doporučit každému. Důvodem je až příliš vysoký příjem vlákniny, který může poškodit trávicí trakt a zhoršit vstřebávání důležitých látek, vysoký obsah lepku má pak vliv na vznik celiakie a zřejmě i na projev některých autoimunních onemocnění.

Makrobiotika není ale jen způsob stravování. Myšlení a chování stoupenců tohoto často celkového pojetí životního stylu by se mělo řídit i dalšími doporučeními:

  1. Žít radostně a nedělat si starosti o zdraví.
  2. Být naplněn vděčností ke každému a za všechno, před jídlem i po něm vzdát dík za to, že jste se mohli nasytit.
  3. Usínat před půlnocí a vstávat brzy ráno.
  4. Nenosit oděvy z umělých hmot, vlněné oděvy by neměly přicházet do přímého styku s kůží, omezit nošení kovových přívěsků, náramků a prstenů, šperky volit jemné a jednoduché.
  5. Pobývat hodně na čerstvém vzduchu, oblékat se lehce, chodit často bosi.
  6. Udržovat v celém bytě v každém koutě čistotu a pořádek.
  7. Psát vřelé a přátelské dopisy příbuzným i přátelům.
  8. Příliš dlouho se nekoupat ani nesprchovat, ve vodě pobývat déle jen pokud jste jedli hodně slaných nebo živočišných pokrmů.
  9. Ráno i večer si intenzívně třít celé tělo nebo alespoň ruce a nohy a každý prst zvlášť horkou suchou nebo vlhkou žínkou až do zčervenání.
  10. Nepoužívat chemicky upravenou kosmetika, zuby si čistět jen přírodními prostředky nebo mořskou solí.
  11. Energicky cvičit. Bojové sporty, dynamickou jógu, a nejrůznější sportovní aktivity a nevyhýbat se ani drhnutí podlahy, mytí oken a podobně.

Následující díl - Přírodní a alternativní diety >>>

Výživový poradce LifeUp - výživový poradce Praha - výživový poradce Hradec Králové - výživový poradce - dieta, diety, hubnutí, nutriční a výživové poradenství - výživová poradna

výživový a dietní poradce Praha LifeUp