Homocystein

Možná jste slyšeli cosi o tom, že se vedou diskuse o látce zvané homocystein, že podle některých názorů jde o něco významného až převratného, a podle jiných je to jen planý humbuk. Možná byste chtěli o homocysteinu vědět trochu víc. O chemické stavbě této sloučeniny i o jejím metabolismu v lidském organismu lze najít dostatečné informace v odborné literatuře. My se ale pokusíme o poněkud jednodušší výklad. Asi tak nějak, aby to pochopila i vaše devadesátiletá babička.

Pro začátek si jako zahřívací kolečko uvedeme jeden příklad z praxe. Americký časopis Health uveřejnil v roce 1995 článek lékaře dr. J. M. Ellise, který dlouhá léta působil v jednom malém texaském městečku. Aby snížil výskyt diabetu a syndromu nervového podráždění na zápěstí (karpální tunel), doporučoval pacientům užívat vysoké dávky vitamínů řady B, především B6 (pyridoxinu). Po určité době dospěl k překvapivému závěru: nepoklesl pouze výskyt obou onemocnění, snížil se i počet srdečních potíží a infarktů a obyvatelé městečka se dožívali vyššího věku. Mezitím byl potvrzen ochranný účinek vitamínu B. Zjistilo se totiž, že největším nepřítelem našich cév není cholesterol, ale homocystein, aminokyselina, která se v těle utváří, když je odbourávána jiná aminokyselina, methionin. Velké množství methioninu je například v mase a v uzeninách. K likvidaci přebytečného homocysteinu je potřeba dodat dostatečné množství vitamínu B a kyseliny listové.

Nejedná se o nic nového, homocystein je toxická aminokyselina (vaší babičce raději řekněte „taková jedovatá látka“),která byla identifikována již v roce 1932. Vědce však začala zvýšeně zajímat teprve od roku 1962, kdy byla stanovena nová klinická jednotka nemoci – homocystinurie, tedy výskyt homocysteinu v moči. Homocystinurie je vrozená porucha látkové výměny. Postižení se většinou opožďují v mentálním vývoji, bývají nazrzlí, mívají vytáhlé postavy s deformitami kostí, trpí poruchami zraku způsobenými netypickým uložením čočky. Nejzávažnějším projevem je předčasná ateroskleróza a sklon k tvorbě krevních sraženin, které obvykle vznikají v dolních končetinách, odkud se mohou dostat až do plic, ucpat cévu a způsobit nedokrvení postižené části (plicní embolie).

Paradox homocysteinu

My jsme sice v úvodu tuto látku označili jako něco jedovatého, ale skutečnost je taková, že naše tělo homocystein nezbytně potřebuje a proto si jej samo i vytváří. Byl nalezen v buňkách všech živočišných druhů, rostlin i bakterií. Homocystein je natolik potřebný pro život buňky (pro její dýchání, tvorbu energie, výživu i rozmnožování), až vyvolává domněnku, že hrál v dávné minulosti zásadní roli při vzniku života na naší planetě.

Pokud v organizmu probíhá vše tak, jak má, buněčný homocystein se v průběhu látkové výměny rozloží na dále zužitkovatelné neškodné látky. K tomuto procesu jsou nutně zapotřebí některé vitamíny – kyselina listová, vitamín B6 a B12, někdy i B2. Jestliže nejsou přítomny v dostatečném množství, dochází k poruchám, homocystein se hromadí v krvi a vzniká tak zvaná hyperhomocysteinemie.

Důsledky hyperhomocysteinemie

Když je homocystein natolik prospěšný, co je na něm potom tak špatného? Připomínám již dříve zmíněnou „jedovatost“. Jestliže dojde k přebytku homocysteinu, jeho vysoká chemická aktivita přechází v agresivitu. Poškozuje životně důležité enzymy – oslabuje nebo úplně vyřazuje jejich funkce a podněcuje vznik nebezpečných volných radikálů.

Vyšší hladina homocysteinu byla nejprve prokázána u kardiovaskulárních onemocnění, tedy u nemocí srdce a cév. Později se přidaly další závažné choroby. Patří k nim žaludeční a dvanáctníkové vředy, zánětlivá onemocnění střev, revmatismus, deprese, demence včetně Alzheimerovy choroby, parkinsonismus, roztroušená skleróza, migrény, chronický únavový syndrom, poruchy plodnosti, předčasné porody, potraty, vrozené vývojové vady plodu, osteoporóza, alergie, pokles imunity, nádorová onemocnění, zvýšení hladiny škodlivého LDL cholesterolu. Jedná se tedy o nemoci, které můžeme shrnout pod název civilizační choroby.

Civilizační nemoci a homocystein

V dávné minulosti bylo obyvatelstvo decimováno takovými nemocemi, jako byl mor, cholera, neštovice nebo tyfus. Lepší hygiena, očkování, antibiotika a nepřehlédnutelný pokrok v medicíně nás již těchto zabijáků zbavily. Zůstaly jen běžné, například dětské a různé banální nemoci, které jsou léčitelné, po průběhu odezní bez následků. Objevila se však nová metla lidstva plíživě postihující spíše střední a vyšší věk a představující většinou trvalé poškození, mnohdy i končící smrtí.

Začalo to zhruba v šedesátých letech minulého století, kdy dramaticky stoupl výskyt úmrtí na kardiovaskulární onemocnění a asi o pět let později začala přibývat také nádorová onemocnění. Obě skupiny představují velké utrpení a zkracují lidské životy o deset až patnáct let. Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění vzrostla v civilizovaných zemích natolik, že jev byl prohlášen za epidemii. Přes bouřlivý pokrok v technice a v chemii, které slouží lékařským účelům, přes úžasný vývoj diagnostických i léčebných metod, nedošlo k takovému ovlivnění nemocnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění a nádory, jaké bychom mohli očekávat. Je to tím, že tyto postupy nepostihují základní příčiny. Těmi jsou z valné části civilizační změny ve skladbě stravy, ke kterým také došlo zhruba v polovině minulého století. Zvláštní časová shoda, nemyslíte?

Existuje účinný lék na homocystein?

Bezvadný chod všech procesů v lidském těle zajišťují enzymy, které můžeme bez nadsázky nazvat „zdroje života“. Mají vliv na start chemických dějů, na jejich sílu, dobu trvání, ukončení a hlavně na to, které další látky je potřeba do reakce začlenit. Při těchto činnostech vzniká také homocystein, který dokáže enzymy poškodit nebo dokonce zničit.

Můžeme zlobivý homocystein ukáznit tím, že začneme brát nějaké pilulky? Řekněme si rovnou, že to není jednoduché, ale ani nutné, protože ve většině případů by postačilo změnit stravovací návyky. Pomocí léku lze sice ovlivnit funkci některého enzymu a zmírnit nebo zlikvidovat projevy nějaké nemoci. Neumíme ale vyrobit všelék, který by současně nepoškodil enzymy jiné, a nevyvolal nežádoucí vedlejší účinky, které mohou být až srovnatelné s potížemi, jež vyvolala původní nemoc, nebo nastartovat nemoc jinou a třeba ještě horší.

Změna stravovacích zvyklostí a homocystein

V období druhé světové války bylo v naší zemi překvapivě málo úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. V té době byl nedostatek masa, mléka a mléčných výrobků, což jsou hlavní zdroje, z nichž vzniká methionin, výchozí látka nutná pro vznik homocysteinu, a nedostatek tuků, které svou přítomností v zažívacím traktu brání vstřebávání kyseliny listové a vitamínů skupiny B. Vzhledem k omezeným možnostem obživy obyvatelstva se více pěstovala zelenina.

Jiná zkušenost pochází z Finska. Obyvatelé Severní Karelie trpěli podstatně vyšší nemocností i úmrtností na kardiovaskulární onemocnění, než ostatní Finové. Podle cholesterolové teorie byla za příčinu prohlášena vysoká spotřeba mléka a mléčných výrobků. Proto byla zavedena opatření k nápravě, jejichž podstatou bylo omezení konzumace mléčných produktů a jejich náhrada zeleninou a ovocem. Výsledkem byl nejenom úbytek kardiovaskulárních onemocnění, ale došlo nečekaně i ke snížení výskytu nádorových onemocnění až o třicet procent! My však dnes již víme, že cholesterol je až druhotný spouštěč, a že ve skutečnosti došlo nejprve ke snížení homocysteinu, který má svědomí více nemocí, než pouze kardiovaskulární onemocnění, a proto nás to nemůže překvapit.

A protože je zelenina tak důležitá proti homocysteinu, a pokuď jí moc nemusíte, potom se alespoň podívejte na následující video, o jakou zábavu přicházíte.

Možná prevence

Snížit příjem masa, mléka i masných a mléčných výrobků, a současně zvýšit příjem zeleniny, zejména listové. Mělo by platit pravidlo, že čím více masa a mléka, tím více zeleniny a ovoce. Je dobré také vědět, že rostlinné bílkoviny jsou pro nás dva- až třikrát příznivější při tvorbě homocysteinu oproti bílkovinám živočišným. Dbát na dostatečný přísun kyseliny listové, vitamínů B6, B12, případně B2 v běžné stravě, ale i v tabletách, nejlépe po poradě s lékařem.

Třicátý pátý rok života je ona mez, kdy bychom již měli vážně začít přemýšlet o svém způsobu života a přestat si zahrávat se zdravím. V této době totiž začínají poruchy, které se ještě navenek nijak neprojevují. Jen občasná únava, tu a tam nějaká pobolívání, která přejdou „sama od sebe“, protože dosud mladý a silný organizmus to překonává celkem dobře. Ale na problém již máme tak zvaně „zaděláno“ a začíná tikat časovaná bomba, která sice nemusí, ale může explodovat. Záleží na tom, jak žijeme dále. Přibližně v padesáti letech už bývá jasno.

Další homocysteinoví zabijáci

Jedním z možných rizik je – jak jinak – kouření. To proto, že znemožňuje správnou funkci vitamínu B6 a zvyšuje tak nepřímo hladinu homocysteinu. Jestliže kuřák navíc trpí vysokým krevním tlakem, je to známka toho, že kouření zesílilo poruchu přeměny homocysteinu natolik, že jeho vysoká hladina poškodila mechanizmus regulující krevní tlak. A je to zase o krok blíže směrem k infarktu či mrtvici.

Průmyslové zpracování potravin a vaření poškozuje přírodní kyselinu listovou citlivou na zahřátí. Například u zmražené zeleniny dochází po sečtení ztrát způsobených technologickými zásahy a další tepelnou úpravou doma v kuchyni k tomu, že zbudou pouze dvě procenta z původního obsahu této důležité látky. Vitamín B6 je méně citlivý na zahřátí a jeho ztráta představuje asi „jen“ padesát procent. Vitamíny B ničí také černá káva. Vysoká spotřeba tuků – vitamíny skupiny B i kyselina listová jsou rozpustné ve vodě. Tuk přítomný v žaludku obalí částečky vitamínů, brání tak přístupu vody k nim a znemožňuje jejich vstřebávání do krevního oběhu a vstupu do buněk. Jalová potrava – chuťově atraktivní cukrovinky, chipsy, uzeniny, výrobky rychlého občerstvení, sladké konzervované nápoje, vytěsňují z jídelníčku hodnotné potraviny. Čemu nemůžeme zabránit, je dědičná dispozice a stárnutí, při nichž dochází k horšímu odbourávání homocysteinu. Tato rizika můžeme omezovat pouze rozumnou životosprávou a pravidelným užíváním potravinových doplňků. Celoživotně.

Stanovit případné zvýšení hladiny homocysteinu v krvi není jednoduché a váš praktický lékař k tomu nejspíš ani není vybaven. Ze vzorku krve je nutné okamžitě oddělit červené krvinky, zmrazit sérum a ve zmrazeném stavu je ihned dopravit do příslušné laboratoře. Jako nápověda však mohou postačit nepřímí ukazatelé – prokázaný kreatinin, cholesterol a ostatní lipidy v krvi, jejichž koncentrace stoupá v závislosti na hladině homocysteinu.

Znepokojivé otázky spojené s homocysteinem

Lze tedy velmi zjednodušeně shrnout, že když budeme jíst méně masa, mléka i výrobků z nich, a budeme jíst více čerstvé zeleniny, vyhneme se všem záludným nemocem, které jsme vyjmenovali na začátku? (Farmaceutické firmy by to slyšely nerady.) Znamená to snad, že tolik lidí trpělo a zemřelo zbytečně? Kdosi kdysi prohlásil, že nemoci vznikají buď z neznalosti nebo z nedbalosti.

Homocysteinovou teorií se oficiální medicína příliš intenzívně nezabývá. Škoda. Možná, že to je pouze jeden z nemála scestných objevů, na které časem pomalu zapomeneme. Nelze ale také vyloučit, že se v posledku jedná o něco tak zásadního, že to zvrátí současné paradigma. (Prostě byla by to hodně veliká změna.) Pozdravujte babičku.

(S použitím knihy K. Erbena Jak pomoci tělu, aby se samo vyléčilo)

- I.K.

Výživový poradce LifeUp - výživový poradce Praha - výživový poradce Hradec Králové - výživový poradce - dieta, diety, hubnutí, nutriční a výživové poradenství - výživová poradna

výživový a dietní poradce Praha LifeUp