Léčivé emoce ve staré Číně

Léčivé emoce

„Hněv poškozuje játra, ale smutek přemáhá hněv; radost poškozuje srdce, ale obavy překonávají radost; starosti poškozují slezinu, ale hněv překonává starosti; smutek poškozuje plíce, ale radost překonává smutek; obavy poškozují močový systém, ale starost překonává obavy.“Potud úryvek z Vnitřního kánonu, starověké čínské medicínské klasiky, který se pokusíme trochu rozvést. Nejprve představíme tradičně uváděného autora, jímž měl být Chuang Ťi, který měl podle kronik žít v letech ? 2697 – ? 2599 př. n. l. Pokud šlo o časové údaje, Číňané je uváděli všude, takže výjimkou nebyl ani tento neexistující legendární panovník známý spíš jako „Žlutý císař“.

Citovaný úryvek naznačuje jádro celé úvahy – přemíra emocí škodí, ovšem podle druhu emoce jsou postiženy různé orgány. Připomeňme ještě problémy s čínštinou, zvlášť pak s její starověkou podobou, kdy je obtížné přeložit některé termíny jednoznačně. Například výraz zde uváděný pro jednoduchost jako „smutek“ má také význam „starost o druhé“. Na druhé straně slovo ssu překládané jako „starost“ se může v některém kontextu vyjádřit spíš jako „stesk“, jindy jako „přemýšlení“. Potud upozornění vztahující se jak k následujícím úvahám, tak k textům, které uvedeme na závěr.

Fáze a emoce

Svět čínské přírodovědy a medicíny byl ve znamení pěti fází, dřeva, ohně, země, kovu a vody. Patrně se s nimi mnozí čtenáři setkali; čínská medicína je dnes populární, ale obvykle se v této souvislosti používá termín „elementy“, ve skutečnosti ne zcela správný. Používá se pro přiblížení těchto pojmů evropskému čtenáři, jemuž jsou bližší aristotelské elementy, oheň, voda, země a vzduch. Čínské fáze odrážejí jednu ze základních koncepcí přírodovědy této starověké kultury, totiž představu cyklických procesů. Všechno v přírodě se mělo odehrávat v opakujících se cyklech, fázích, což mělo platit také o dějinách, jak uváděl proslulý učenec Cou Jen (? 232 – ? 298 př. n. l.). V alchymii například se měl elixír nesmrtelnosti, cíl čínských alchymistů, vyrábět rovněž cyklickým procesem, v němž se jednotlivé operace prováděly opakovaně, cyklicky.

V četných úvahách je však evropskému čtenáři bližší termín element, zvlášť když se má vyjádřit cyklické chování, což s fázemi není tak názorné. Cyklické chování elementů se obvykle znázorňuje graficky jejich řazením do kruhu, z něhož lze odvodit základní vztahy. Omezíme se na dva, totiž na cyklus rození a cyklus ovládání, a k tomu napíšeme elementy v klasickém pořadí, v němž se jeden element měl „rodit“ z předchozího ve sledu: dřevo → oheň → země → kov → voda → dřevo. Pro vysvětlení je nejsnazší zvolit ty příklady, kdy lze na elementech uvést příklady z přírody. Není pochyb o tom, že dřevo dává zrod, vznik ohni, ten, když dohoří, zanechá popel, zemi. Vztah země a kovu je složitější – zde se uvažuje Země, naše planeta, v jejímž nitru se měly všechny kovy „rodit“. Přechod kovu ve vodu je snáze vysvětlitelný, protože zahříván se kov taví, teče jako voda. Podobně v cyklu ovládání se pohybujeme v uvedeném pořadí elementů, ale ob jeden: dřevo → země, rostlina rozrušuje zemi svými kořeny, ovládá ji. Nebo oheň → kov: oheň přemůže, ovládne kov, tím, že ho roztaví. A podobně voda ovládne oheň. Základem těchto úvah jsou tedy pozorování z přírody.

4 9 2
3 5 7
8 1 6

Není nikterak překvapivé, že je elementů pět, protože pětka byla pro Číňany nesmírně významnou číslovkou. Její význam můžeme doložit na proslulém číselném magickém čtverci luo-šu. Jeho „magičnost“ spočívá v tom, že součet číslic v každém řádku, sloupci, jakož i v obou úhlopříčkách vede vždy k témuž výsledku: 15. V tomto čtverci se po obvodu střídají lichá a sudá čísla, a takové dvojice jsou spojovány s jednotlivými fázemi: dřevo 3-8, oheň 2-7, kov 4-9 a voda 1-6. Jen pětka nemá sudého partnera, což podtrhuje její význam tím spíš, že si Číňané představovali naši planetu, Zemi, jako čtvercovou. Pětka je číslo země. Všeho bylo pět, druhů obilí, ročních dob, i zeměpisných směrů, což byl sever, jih, východ, západ a střed. Ve středu země ležela Říše Středu, Čína. A pochopitelně bylo také pět emocí, což nás přivádí k jádru tématu.

Jak na škodlivé emoce?

Věnujeme se úvahám vycházejícím z úvahy nikoli nesprávné – přílišné emoce mohou být na škodu, mohou mít nežádoucí vliv na lidské tělo. Jestliže bylo pět emocí, nepochybně takto působily na pět orgánů a mohly je ohrozit, přičemž tyto emoce odpovídaly vždy jedné z pěti fází. Pokud by se k pěti fázím přiřadily jim odpovídající orgány, získáme informaci, která je to emoce, jejíž přebytek škodí danému orgánu. Tato úvaha je zobrazena v prvních třech sloupcích následující tabulky, kde jsou fáze seřazeny podle cyklu rození. Nyní ke čtvrtému sloupci tabulky: ten vychází právě z cyklu ovládání, ukazuje, kterou emocí lze ovládnout onu škodlivou z téhož řádku předchozího sloupce. Jinými slovy, jakou emoci je nutné vzbudit v pacientovi, aby byl vyléčen. Samozřejmě za předpokladu, že je diagnóza správně určena, tedy že choroba je emočního původu a je správně identifikována škodlivá emoce.

Fáze Odpovídající orgán Škodlivá emoce Emoce překonávající škodlivou
dřevo játra hněv lítost, (smutek)
oheň srdce radost obavy
země slezina starost, (trápení) hněv
kov plíce lítost (smutek) radost
voda močové ústrojí obavy starost, (trápení)

Praxe

Vyjdeme z díla I fang kchao (Výzkumy o lékařských postupech), které sepsal Wu Kchun roku 1584. Je to velmi rozsáhlý spis, v němž jsou shromážděny nejrůznější předpisy, komentáře k různým postupům, probírá se tu i názvosloví, ale také úspěchy a neúspěchy v léčení. Nechybějí ani historické záznamy, přesněji historky, opět občas krátce komentované. Některé z nich se věnují právě léčbě emocemi a do těch nyní nahlédneme.

„Wen Č’ byl muž [pocházející] z Čchi. Král Wej z Čchi byl chorý a vyslal posla, aby přivedl Wen Č’a. Když Wen Č’ dorazil, pravil k následníkovi trůnu: ‘Král se uzdraví, jestliže se rozhněvá. Ale pokud se pokusí zabít mne na místě, co mám dělat?’ Následník trůnu odpověděl: ‘Neměj obavy. Zachráním tě’. Wen Č’ nebyl dochvilný, když navštívil krále. Když vstoupil, postavil se na matraci [na níž seděl král] aniž by sňal obuv. Král, rozzuřený, přikázal sloužícím, aby Wen Č’a odvlekli, a byl hotov nechal ho uvařit k smrti. Následník trůnu v tom okamžení zasáhl a požádal krále, aby muže ušetřil. Králův hněv pominul, a panovník odpustil Wen Č’ovi. Protože se tím [touto procedurou] uzdravil.”

Jak Wu Kchun dodává, příčinou královy choroby byla starost, a Wen Č’ tedy záměrně svým nevhodným chováním vyvolal v králi hněv, emoci, která starost ovládá. Mělo se to prý odehrát někdy kolem 300 př. n. l. Tato historka se zachovala i v jiných podobách, například v této. Začátek děje je stejný až do okamžiku, kdy se král rozzuří, a přikáže nechat Wen Č’a usmrtit: „Následník trůnu a královna se ho marně zastávali, neuspěli. Přes všechnu jejich snahu byl Wen Č’ vařen zaživa ve velké nádobě. Když byl vařen tři dny a tři noci, jeho výraz se ani trochu nezměnil. Pravil: ’Jestliže mne opravdu chcete zabít, proč nedáte na nádobu víko, abyste zastavili [cirkulaci] jinové a jangové čchi?’ Král přikázal přiklopit nádobu, načež Wen Č’ zemřel.“

Co byla jinová a jangová čchi, to by bylo dlouhé téma zabývající se dalšími čínskými přírodovědnými představami. Tentokrát šlo o to, nahlédnout alespoň trochu do některých méně známých představ této staré civilizace.

 

Tak a ti pilnější si teď prosviští pár jednoduchých slovíček...

Překlad - Tradiční Čínština - Zjednodušená Čínština - Pchin-jin

Bez správné podpory asijských jazyků se Vám mohou namísto čínských znaků zobrazovat otazníky, čtverečky nebo jiné symboly.

 

útočný, agresivní 囂張 嚣张 xiāo zhāng
rozzlobený, rozhněvaný 生氣 生气 shēng qì
znuděný, otrávený mèn
klidný 冷靜 冷静 lěng jìng
opatrný 細心 细心 xì xīn
neopatrný 粗心 粗心 cū xīn
znepokojený, ustaraný 關心 关心 guān xīn
zmatený, popletený 慌張 慌张 huāng zhāng
odhodlaný 決心 决心 jué xīn
znechucený 厭惡 厌恶 yàn wù
nejistý, pochybný
rozpačitý 受窘 受窘 shòu jiǒng
závistivý 羡慕 羡慕 xiàn mù
vzrušený, rozrušený 興奮 兴奋 xīng fèn
pošetilý bèn
plný (jídlo) bǎo
vděčný 感謝 感谢 gǎn xiè
šťastný 開心 开心 kāi xīn
nenávistný 可恨 可恨 kěhèn
hladový 饿 è
lhostejný, netečný 任由 任由 rèn yóu
nešťastný
zainteresovaný 感興趣 感兴趣 gǎn xìng qù
žárlivý, závistivý 嫉妒 嫉妒 jídù
líný 懶惰 懒惰 lǎnduò
živý, temperamentní 活潑 活泼 huópō
milující qiǎn
hlasitý, bouřlivý 大聲 大声 dà shēng
nezbedný 頑皮 顽皮 wán pí
poslušný guāi
vycházející, společenský 外向 外向 wài xiàng
hrdý 驕傲 骄傲 jiāo’ào
tichý 安靜 安静 ānjìng
lítostivý 後悔 后悔 hòu huǐ
smutný 難過 难过 nán guò
ustrašený, polekaný 驚嚇 惊吓 jīng xià
skeptický 懷疑 怀疑 huái yí
ostýchavý 害羞 害羞 hài xiū
ospalý kùn
překvapený 驚訝 惊讶 jīng yà
soucitný 同情 同情 tóng qíng
upovídaný 健談 健谈 jiàn tán
žíznivý
unavený lěi
nevděčný 不高興 不高兴 bù gāo xìng
hrubý, násilný 粗暴 粗暴 cū bào
ustaraný 擔心 担心 dān xīn

 

Výživový poradce LifeUp - výživový poradce Praha - výživový poradce Hradec Králové - výživový poradce - dieta, diety, hubnutí, nutriční a výživové poradenství - výživová poradna

výživový a dietní poradce Praha LifeUp