Stůně váš dům?

Možná, že je váš dům „nemocný“. Můžete od něj nějakou nemoc dostat? Správná odpověď je ANO.

Úvodní věty zní jako nějaký léčitelský blábol, jak by se patrně vyjádřili někteří lidé. Ale není tomu tak. Není to ani básnický příměr, ale jde o tak zvaný syndrom nemocných budov (sick building syndrome, jinak SBS), pojem, který zavedla světová zdravotnická organizace. Takže pokud máte nějaké zdravotní potíže, mohou souviset s vaším bydlením. Jestliže se stěhujete nebo stavíte či rekonstruujete stávající, určitě byste měli několik základních ukazatelů vzít v úvahu.Pobyt v „nemocném domě“ představuje pro člověka určité riziko. Záleží totiž na kvalitě vnitřního prostředí, která je určena především kvalitou vzduchu, který dýcháme. Nicméně svou roli tu sehrávají i další faktory, kterými jsou z velké míry zrakové vjemy, například charakter barev, osvětlení, volba kontrastů. Také teplo, chlad, vůně, pach, ticho, hluk, sucho, vlhko. Nelze přehlédnout ani to, jak negativně působí obtížněji vnímatelné ale objektivně změřitelné záření, vibrace, nízká iontová koncentrace a podobné fyzikální veličiny.

Typickým příznakem syndromu nemocných budov jsou zdravotní obtíže bez jasných příčin, které však trvají jen při pobytu uvnitř určitých budov. Patří sem postižení horních i dolních dýchacích cest, očí, dušnost, závratě, nevolnost, kožní vyrážky, svědění, bolesti hlavy, letargie nebo vznětlivost, únava, poruchy paměti, spánku, soustředění. Příčiny jsou dvojího druhu:

  • Může to být obsah rizikových látek v ovzduší interiéru pocházející ze závadných stavebních materiálů nebo vznikajících při provozu budovy či jejích zařízení (klimatizace), ale překvapivě i jako produkt našeho dýchání.
  • Příliš těsné až hermeticky fungující těsnění a nedostatečná výměna vzduchu.

Syndrom nemocných budov lze částečně řešit pomocí různých opatření, účinnější by však byla prevence – dobrý projekt spočívající ve správné volbě vhodných materiálů, odpovídajícího osvětlení, a v možnosti snadné údržby a úklidu. Většina z nás ale však už někde bydlí, a pokud nemáme tak zvaný pasivní dům, či obydlí z čistě přírodních materiálů jako je dřevo, hlína, kámen, sláma a podobně, postavené na ideálním pozemku, pak bychom se měli zamyslet nad tím, jak negativní vlivy minimalizovat.

Co nás tedy doma, či na pracovišti ohrožuje?

Vysoká koncentrace oxidu uhličitého

CO2 je nejčastější kontaminant ovzduší, jeho koncentrace je vždy v interiéru vyšší, než venku. Záleží na počtu osob v místnosti, velikosti prostoru a způsobu větrání. Negativní účinky oxidu uhličitého mohou způsobovat pocit ospalosti a horšího vzduchu, bolesti hlavy, nižší schopnost soustředění, nevolnost, zrychlený tep, potíže s dýcháním, závratě a při vysokém stupni znečištění vzduchu až letargii a ztrátu vědomí.

Azbest

V minulosti byl azbest hojně využíván pro své vynikající protipožární a izolační vlastnosti. V průběhu užívání může dojít k mechanickému poškození povrchů a k uvolňování azbestových vláken do ovzduší. Je to prokázaný karcinogen, jehož mikroskopické částečky se mohou dostat do těla a vyvolat rakovinné bujení. Při likvidaci objektů s azbestovými výrobky musí majitel žádat o specielní povolení, protože se jedná o nebezpečný odpad. Při likvidaci azbestu používají odborníci specielní vysavače schopné zachytit částice menší než tři nanometry.

Formaldehyd

Je pro svůj štiplavý zápach postřehnutelný čichem a patří formaldehyd mezi významné škodliviny v interiérech. Jeho zdrojem mohou být stavební materiály, nábytek, podlahoviny, tapety, kosmetické a čisticí prostředky, ale i některé plyšové hračky. Vzniká také při spalování uhlí, hoření plynu a při kouření. Formaldehyd způsobuje dráždění sliznice horních cest dýchacích a spojivek, ale i oslabení imunitního systému. Může být příčinou atopického ekzému, chronických zánětů středouší nebo alergií.

Organické chemické látky

Těkavé sloučeniny, vznikající v interiéru kouřením, používáním čisticích prostředků, deodorantů, kosmetických přípravků, osvěžovačů vzduchu a mohou je uvolňovat barvy, laky, koberce nebo podlahoviny. Z vnějšího prostředí pronikají do obydlí i případné škodliviny z dopravního provozu. Odpařováním pitné vody ošetřené chlorem se uvolňuje chloroform. Všechny tyto nebezpečné látky mohou při vysoké koncentraci vyvolat akutní otravy, a pokud vytěkávají pomalu a působí dlouhodobě, mohou být příčinou chronického poškození jater, ledvin, nebo onemocnění rakovinou.

Hluk

Můžeme popsat jako zvuk škodlivý svou intenzitou. Jeho účinek je subjektivní (obtěžující, rušící soustředění a psychickou pohodu), i objektivní (měřitelné poškození sluchu). Hlavním zdrojem může být blízká rušná komunikace, letecké koridory, nedaleká průmyslová výroba, či stavební práce.

Mikroorganismy

Zajímat nás bude tak zvaná biologická frakce domácího prachu, která obsahuje plísně, bakterie, viry, a roztoče, i jejich metabolické produkty. Ve vnitřním prostředí se mohou tyto mikroorganismy vyskytovat v koncentraci až několikanásobně vyšší, než venku, a mohou vyvolat infekční onemocnění, rýmu, bolest hlavy, astma, zánět průdušek a podobně. Dalším biologickým materiálem obsaženým v domácím prachu jsou zvířecí chlupy, jejich sliny a i části výkalů. Roztoči jsou paraziti živící se kromě jiného šupinkami lidské a zvířecí kůže. Místem jejich množení jsou zejména matrace a lůžkoviny. Dobře přežívají i v kobercích, čalouněném nábytku, těžkých závěsech, záclonách, vlněných textiliích, flanelu, kožešinách a v plyši.

Větrat bychom měli každou hodinu alespoň několik minut. Při větrání lůžkovin není účelné ráno vstát, rozhodit přikrývky a otevřít okno na delší dobu. Efektivnější je nechat nejprve lůžkoviny vyvětrat do místnosti, potom krátce, nejlépe průvanem, vyměnit vzduch. Platí to především pro zimní období, kdy dlouhým větráním ochlazujeme i stěny a trvá delší dobu, než opět dosáhneme požadované teploty v interiéru. Rozhodně bychom neměli zastýlat peřiny ještě teplé, cíchy a prostěradla (ta především) prát každých čtrnáct dní. V lékárně je také možné zakoupit roztok proti roztočům. Vysavače vybavené germicidní lampou vyčistí a zbaví všech mikroorganismů včetně roztočů matrace, nábytek i lůžkoviny bez použití chemických prostředků.

Prach

Znečištění prachovými částicemi a plynnými sloučeninami monitoruje podrobně Český hydrometeorologický ústav, z jehož měření vyplývá, že oblasti, ve kterých koncentrace překračují příslušné limity, představují téměř šest a půl procenta území našeho státu a žije v nich více než třiadvacet procent populace! Tyto částice pocházejí z automobilového provozu nebo z těžkého průmyslu a stavebnictví. Nebezpečné jsou tím, že se na rozdíl od hrubých částic nezachytnou v horních cestách dýchacích a nejsou vykašlány, ale proniknou hluboko do dýchacích cest. Navíc na sebe vážou nejrůznější škodliviny, mnohdy karcinogenního charakteru. Dlouhodobý pobyt v takto znečištěném prostředí způsobuje také astmatické onemocnění.

Pyl

Ve střední Evropě se pylová sezóna dělí na tři období. Jarní, kdy se uvolňuje pyl stromů, letní s převažujícími alergeny trávy a podzimní s vysokým výskytem bylinných plevelů, především pelyňku a ambrózie. K vyčištění ovzduší od pylu a jiných větších částic dochází nejlépe při dešti.

Vlhkost

Příliš vysoká, ale i nízká vlhkost způsobují alergické reakce, množení roztočů, bakterií, virů, růst plísní a hub. V interiérech vzniká vlhkost produkcí par už samotným dýcháním osob. Čtyřčlenná rodina dokáže vyprodukovat za jednu hodinu až půl litru páry. Mnoho vlhkosti vzniká při vaření, koupání nebo sušení prádla a nezanedbatelný podíl vodní páry produkují i pokojové rostliny. Příliš suchý vzduch může vzniknout nadbytečným větráním zejména v zimě, kdy je relativní vlhkost venkovního vzduchu nižší.

Plísně

Nárůst plísňových onemocnění trvá již od počátku minulého století a v posledních čtyřiceti letech představuje závažný problém. Infekce nám nehrozí pouze zvenku, zaútočit mohou i patogenní mikroorganismy přežívající dlouhodobě a relativně neškodně v našem těle. Když vnitřní rovnováha vezme za své, a tím i odolnost organismu, dostanou příležitost k útoku i tito nežádoucí obyvatelé našeho nitra, mezi něž také patří různé plísně. Zajímá vás, jestli jste nositeli některých z nich? S nejvyšší pravděpodobností ano. Plísňová onemocnění kůže a nehtů málokdy přehlédneme, ale co naše vnitřní prostředí? Zejména střeva? V těch nám často bují zahrádky osázené bujně rostoucí a pestrou vegetací. Připadá vám to přehnané? Způsob života a stravování vede k tomu, že to nemůže být jinak. Nebo snad nevíte, co je stres, vyčerpání, neužívali jste nikdy antibiotika, hormony (i antikoncepce), léky proti bolesti, nemáte cukrovku, nepobýváte nikdy v místnostech, kde se vyskytuje plíseň? Není vaše strava bohatá na cukry, škroby, nepřejídáte se, nepijete alkohol ani mnoho kávy? Nekonzumujete potraviny napadené plísní, protože šetřit se musí „ať to stojí, co to stojí“? I když se někde objeví třeba jen malé ložisko plísně, nestačí je byť radikálně odstranit a zužitkovat zbytek, kterému už „přece nic není“. Nebezpečné nejsou jen ty pouhým okem patrné „kytičky“, ale i jejich dlouhá rychle rostoucí vlákna, která vidět nejsou. Nepomáhá ani převaření, protože samotné plísně tak zničit můžeme, ale jejich vysoce nebezpečné toxiny nezničí ani vysoké teploty. Dejte pozor i na kazící se zbytky potravin, i na ty v odpadkových koších nebo v lednicích.

Máme se bát plísní používaných v potravinářství a označovaných jako ušlechtilé? Obsahují je například plísňové sýry nebo uzeniny typu uherák. Ty by neměly škodit, protože jsou to druhy, které neprodukují škodlivé mykotoxiny. Pokud je ovšem správně zvládnutá technologie výroby nebo nedošlo ke druhotné kontaminaci jinými druhy plísní později.

Plísně se rády vyskytují v tmavých a vlhkých prostorách. Vaše chalupy obývané pouze o víkendech jsou pro ně pravým eldorádem. Ale i v celkem suchých bytech je můžeme nalézt v koupelnách, v kuchyních, v květináčích i za tapetami. Mimochodem – jak často si měníte zubní kartáček? Mělo by to být nejdéle za dva až tři měsíce. A co vás kelímek na vodu? Nejsou na jeho dně tmavošedé nebo černé usazeniny? Jestliže se hlína v květináči zabarví plísní, květiny okamžitě a nemilosrdně vyhoďte.

Světlo

Kvalitní osvětlení zaručuje správné zrakové vnímání – rozlišení barev a detailů, umožňuje jemnou práci nebo čtení. Nesprávné osvětlení může způsobit zrakovou i celkovou únavu a prohloubit depresivní nálady.

Elektromagnetické záření

Nízkofrekvenční elektromagnetická pole jsou emitována z elektronických a elektrických zařízení. Výzkumy o škodlivosti těchto záření na živé organismy dokazují, že každá živá tkáň toto záření cítí a reaguje na něj. Zdravotní potíže se mohou vyskytnout i při dlouhodobém pobytu v místě, které nepřekračuje povolené limitní hodnoty.

Magnetické pole

Na lidský organismus má vliv především magnetické pole Země. Život na Zemi se odehrává na podkladě cyklů změn magnetické činnosti, která pulzuje mezi dvěma póly. Ve dne a v létě dominuje biojižní magnetická energie, jejímž středem je jižní pól, v noci a v zimě bioseverní energie. Vyšší frekvence pulzů vybuzuje životní pochody, nižší jejich postupný útlum. Nejnižší frekvence umožňují zimní spánek některých živočichů i rostlin.

Místní změny v magnetickém poli mohou být způsobeny elektrickými vodiči. Kovovými stavebními prvky jako jsou ocelové výztuže v betonu v panelových domech, různými překlady a kovovými trámy nebo vodovodními armaturami. Svůj vliv mohou mít i další stavební materiály a samozřejmě geologické podloží stavby.

Geopatogenní zóny

Geopatogenní zóna je termín z psychotroniky a jde o údajné pásy na zemi se zhoubnými účinky na zdraví. Krátkodobý pobyt v těchto místech způsobuje u citlivých jedinců poruchy soustředění, pocity stísněnosti, únavu. Dlouhodobý pobyt může nastartovat řadu chorob. Spolehlivým indikátorem geopatogenních zón byl od nepaměti pes. Tam, kde si pes lehne ke spaní, je nejlepší místo, kam bychom měli umístit i naše lůžko. Kočka si naopak vyhledává místa, kde je geopatogenní zóna aktivní.

Radioaktivní záření a radon

Radon vzniká postupným rozpadem radia přítomného v různém množství ve všech materiálech zemské kůry. Radon se přeměňuje na další radioaktivní prvky a ty se při vdechování zachycují v dýchacích cestách a ozařují je. Do domu se dostává z podloží, ze stavebních materiálů, z vody a se zemním plynem. Ve vytápěné budově vzniká u podlah sklepa a přízemí mírný podtlak a radon je různými prasklinami a netěsnostmi nasáván z podloží. Naše republika patří k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech. Zdravotní důsledky inhalování radonu byly v minulosti známy jako tak zvaná „hornická nemoc“. Dnes víme, že se jedná o rakovinu plic.

Koncentrace iontů

Optimální koncentrace lehkých záporných iontů v ovzduší působí příznivě na dýchací cesty, tlak krve, stimuluje nervovou činnost a optimalizuje složení krve. V budovách je jejich koncentrace výrazně nižší, než ve volné přírodě. Jejich ztrátu způsobuje přítomnost plastů a syntetických materiálů, klimatizace, vydýchaný vzduch, kouř s vysokým podílem pevných prachových částic. Cestou ke zlepšení iontového mikroklimatu je používání klasických přírodních materiálů (nelakované dřevo, přírodní textilie, hliněné omítky, kámen), dostatečné větrání, vybavení rostlinami, fontánkami, umělými ionizátory a podobně.

Uveďme si pro zajímavost počet lehkých negativních iontů na jeden centimetr krychlový:

  • klimatizované místnosti 0 – 100
  • městské byty 50 – 100
  • městské ulice 100 – 500
  • moře a les 1000 – 5000
  • hory 5000 – 30 000
  • jeskyně 5000 – 50 000
  • ovzduší po bouřce 50 000 a více.
- I.K.

Výživový poradce LifeUp - výživový poradce Praha - výživový poradce Hradec Králové - výživový poradce - dieta, diety, hubnutí, nutriční a výživové poradenství - výživová poradna

výživový a dietní poradce Praha LifeUp