Vánoce napříč kontinenty

Předchozí díl - Vánoční zeměkoule >>>

Následující díl - Vánoční deprese >>>

Asi jediný ze všech svátků, které slaví téměř celý svět, jsou Vánoce. Žádný jiný svátek nemá takové rozšíření na všech kontinentech, a to ani Velikonoce, které jsou nejvýznačnějším křesťanským svátkem.

Filmová klasika

Samozřejmě všichni dobře víme, jak to chodí v Americe, protože jsme viděli plno filmů odehrávajících se v době Vánoc. Ale měli bychom mít na paměti, že Amerika je ohromná země, a tak se i tam v různých částech drží různé zvyky. Z těch méně známých můžeme zmínit například zapalování prskavek jako vzpomínka na příbuzné. Na Havaji je zvykem podávat oběd na Štědrý den venku, pořídit si akvárium s mořskou rybou ostencem běloskvrnným a očekávat Santa Clause s dárky připlouvajícího na Vánoční lodi. V Pennsylvanii zase moravští přistěhovalci postavili veliký betlém. Ve Washingtonu je rok co rok vztyčován veliký vánoční strom, který rozsvěcí sama hlava státu stiskem speciálního tlačítka. Vůl vyzdobený jmelím a mašlemi si vykračuje v průvodu v New Orleans a v ulicích Bostonu se zpívají koledy, přičemž zpěváci se doprovázejí cinkáním zvonků.

Exotické kejkle

Pokud jde o Spojené státy, můžeme si hrát na chytráky, ale na exotiku jen o kus jižněji jsme se svými znalostmi krátcí. Země jižně od USA jsou zamilované do okázalých ohňostrojů, takže na Vánoce to všude svítí, září a rachotí. Jamajčané hrají koledy jako reggae, andští Indiáni zase vyprávějí příběh narození Páně po svém, včetně toho, že tři králové přinesli Ježíškovi pončo. Mexičané nemají vánoční stromečky, ale velké hliněné nádoby plné ozdob a hraček.

V Brazílii se hlavní mše koná až 25. prosince odpoledne, protože zdejší lidé si rádi pospí. Brazilským dětem nosí dárky Papai Noel, jenž žije v Grónsku. Když připutuje do Brazílie, kde je o Vánocích léto, převlékne se z kožichu do lehké košile a kalhot. A protože domy mají vzhledem k horkému klimatu malé komíny, přichází oknem, které je zapotřebí ponechat pro ten účel na noc otevřené.

Vánoce z úplně jiného koutu

Asijský kontinent slaví Vánoce nejméně, protože křesťanů zde žije poměrně málo a hlavními náboženstvími nebo filozofiemi jsou islám, hinduismus a buddhismus. Ovšem i asijské země vstřebaly leccos z vánočních oslav, především z Ameriky. Japonci přijali vánoční svátky asi nejvíce, hodují tedy na krocanovi, dávají si dárky, a vznikla zde dokonce specifická obdoba Santy. Jeden z dobrých duchů, který se jmenuje Hoteisho, se ukázal jako nejvhodnější z kandidátů na postavu, která má nosit dárky, má totiž druhý pár očí vzadu na hlavě, a tak může spolehlivě sledovat opravdu všechny japonské děti, zda náhodou nezlobí.

Čínští příznivci Vánoc zdobí stromky papírovými lucernami a květinami a děti dávají za okno mušelínové punčochy. Dárky naděluje vánoční stařec Dun Che Lao Ren. Nicméně většina Číňanů ani neví, že nějaké Vánoce vůbec jsou.

Křesťané v Indii si na Vánoce zdobí banánovníky a mangovníky a krášlí si okraje střech svých domů olejovými lampičkami.

Bílé Vánoce na černém kontinentu

Protože na rozdíl od asijských zemí byla řada těch afrických koloniemi evropských států, Vánoce nejsou tomuto kontinentu neznámé. Většina Afričanů dokonce vnímá tyto svátky především jako církevní oslavy a předávání dárků je bezvýznamným zvykem. Pokud lidé vůbec dárky dávají, pak především malým dětem, a spíše se dávají praktické věci jako oblečení, boty, knihy a podobně.

V Etiopii štědrovečerní večeře začíná až po slavnostní tříhodinové mši. V Ghaně a Jihoafrické republice se pořádají tradiční průvody se svícemi. Zdobení stromečku moc známé není, jen v některých zemích si vybírají tamější obvyklé dřeviny k výzdobě. Liberijčané proto věší bílé zvonečky na palmy, Ghaňané zase zdobí mangovníky či ledvinovníky (možná jsou vám více známy oříšky kešu, které rostou právě na ledvinovníku).

Obvyklou sváteční večeři či oběd tvoří rýže se skopovým a kuřecím masem s česnekem a kořením a jako dezert se podává ovoce. Pokrm se servíruje venku a celá rodina se sesedne na zemi kolem do kruhu. V Namibii bývá součástí menu také bramborový salát a popíjí se domácí pivo, které se podobá našemu českému burčáku.

Středomořské Vánoce

Nemusíme se vydávat ani tak daleko, jihoevropské země mají zrovna tak neobyčejné zvyky jako Brazilci nebo Japonci.

Řekové na Vánoce očekávají Svatého Nicholase, patrona námořníků, který přichází v šatech zmáčených mořskou vodou a s vousy propletenými mořskou trávou. Také stromky zde nemají své místo, lidé si zdobí malilinké plachetničky. Na Tři krále svátky končí knězovým požehnáním lidu – jak jinak – mořskou vodou.

Ani Italové nelpí na vánočním stromku, zato v žádné domácnosti nesmí chybět jesličky. Štědrý den je všední den, končí však nevšedně půlnoční mší. Jistě nejnevšedněji končí ve Vatikánu, kde se slouží mše ve Svatopetrském chrámu a papež žehná tradičním Urbi et Orbi.

Ve Španělsku jsou Vánoce spojeny s oslavou kohouta, který jako první ohlásil narození Ježíše Krista. Lidé si zdobí domovy borovými větvičkami, svícemi a jesličkami a pečou tříkrálové cukroví s malým překvapením. Děti dostávají dárky v lednu od samotných tří králů.

Štěstí do domácnosti pro příští rok si Portugalci přivolávají na štědrý den ráno, kdy podle tradice prostírají stoly svým mrtvým předkům.

Mikuláš z Beneluxu

Vánoce v západní Evropě začínají dříve než jinde, a to na Mikuláše. Do Nizozemí připlouvá Mikuláš parníkem ze Španělska. Doprovází ho jeho pomocník Černý Petr a společně roznášejí dárky do dětských botiček. Teprve poté se začnou zdobit stromky. Na východě země se v době Adventu udržuje tradice troubení na rohy, jímž se zvěstuje příchod Ježíše.

Belgické děti jsou rovněž obdarovávány Mikulášem a na oplátku chystají před dům pro Mikulášova koně oves a cukr. Černý Petr je v Belgii postrachem všech zlobivých dětí, protože hrozí, že je odnese do Španělska. Vánoce jsou pro děti méně lákavé, protože jsou spíše dobou rozjímání a časem, kdy se setkávají rodiny a přátelé, a předávání dárků není tak běžné.

Obyvatelé Lucemburska stejně jako my věří na Ježíška. Liší se však v tom, jak hodují, dopřávají si polévku s uzeninou a černý puding s mačkanými bramborami a jablečnou omáčkou.

Bratři Slované

Ani slovanské národy se do puntíku neshodnou na tom, jaké tradice se hodí na Vánoce. V Bulharsku nosí dárky děda Koleda na začátku ledna. Na slavnostní tabuli se podává vepřové, čočka a fazole a také kynuté pečivo ve tvaru kroužků, obdoba naší vánočky.

Jedna z nejvíce pravoslavných zemí na světě, Ukrajina, slaví Vánoce 7. ledna. Na stole při Svaté večeři by neměla chybět kutia, což je dezert z máku, pšenice, kandovaného ovoce, medu a ořechů. Na západě země je zvykem vytvořit ze svazku pšenice a žita postavu člověka, která má být symbolem prosperity v novém roce.

Poláci, velmi nábožensky založení, drží na Štědrý den přísný půst. Zato večeře má dvanáct chodů, jako je počet měsíců v roce. Trocha slámy na stole či na zemi připomíná zrození Ježíška ve chlévě. U stolu se prostírá symbolicky jedno místo navíc, co kdyby náhodou v tento posvátný den zavítala do domácnosti Svatá rodina.

Předchozí díl - Vánoční zeměkoule >>>

Následující díl - Vánoční deprese >>>

 

- A. Petříková (Článek byl převzat se souhlasem redakce časopisu Look)

Výživový poradce LifeUp - výživový poradce Praha - výživový poradce Hradec Králové - výživový poradce - dieta, diety, hubnutí, nutriční a výživové poradenství - výživová poradna

výživový a dietní poradce Praha LifeUp