Vše, co jste kdy chtěli vědět o dietách, hubnutí a obezitě

Vítejte na dietním blogu

Ahoj, jsem fiktivní blog o dietách a hubnutí. Fiktivní proto, že jakákoliv podobnost jmen či událostí s realitou je čistě náhodná. A nebo né?

A o čem budu? Na těchto stránkách samozřejmě jak jinak, než o dietě a obecně o všech možných a nemožných dietách, hubnutí, nadváze, obezitě a také trochu o tom, co to vlastně je to výživové poradenství.

A protože hubnutí bývá většinou útrpné martyrium, neškodí se občas podívat na věc s úsměvem. Tak doufám, že se s trochou nadsázky dobereme k nějakým méně známým faktům a zajímavostem.

Její výsost Dieta XIV přichází, následující díl >>>

Den nultý, dieta, dieta, dieta

… Je to jako s ježděním na kole, jste malé škvrně a oni vás posadí na ten úžasný stroj, pravda ze začátku spíš děsivý, protože vaše další životní cesta je lemována rozbitými koleny a dlaněmi plnými zarytého štěrku. Pak se to najednou rázem o jedněch prázdninách zlomí a vy kroužíte u babičky na dvorku s větrem ve vlasech jako starý americký harlejáři.

Uplyne čtvrt století, vy jste už za dámu nebo za pána, a o kolo ani nezavadíte, a pak jednou musíte s dětmi na výlet. Tak sednete na kolo a jedete. Jak se říká, jezdit na kole se nezapomíná. A stejné je to i s tloustnutím…

bicykl_značkaJenom je potřeba v tomhle příběhu nás nahradit za buňky. Zpočátku jsou pěkné mladé a štíhlé a při pohledu do zrcadla by je asi napadlo – stále nebezpečně krásné, a koketně by na sebe mrkly. A potom jednou o prázdninách se to zlomí, najednou se naučí, jak přibrat. Tady metafora končí, snad jedině je ještě v tom, že buňky už se tuhle nově získanou dovednost nikdy neodnaučí. Přibude totiž ještě jeden zásadní problém, a to, že vy se naučíte dobře jezdit, a možná i bez držení řidítek, ale dovednosti buněk nemají žádných hranic. Pokud by jezdily na bicyklu, na rozdíl od vás by zvládaly několikanásobná salta a další artistické kousky jako freestylový machýrci a Tour de France by klidně na jeden nádech zvládaly třikrát po sobě.

Má to ale jeden háček. Budou k tomu potřebovat naši pomoc. Jak si o takovou pomoc ale říct, když jste němí, negramotní, a ani nejste vidět? HLAD. To je právě to štěbetání miliard buněk vašeho tělesného národa, který se dožaduje, a to pěkně neurvale, svých požadavků. Je to taková malá revoluce, která nečekaně svrhne všechny rozumné plány vašeho majestátu Rozumu.

Jako každý dav i tenhle se dožaduje svých práv těmi nejprimitivnějšími slovy na té nejnižší úrovni, na které ani neumíme běžně vyjednávat. To si to třeba takhle jednou večer v deset jdeme kuchyní a najednou nám připadne, „ hmmm, jak je ta lednička v tom nočním šerosvitu půvabná!“ a než se Rozum vzpamatuje, jsme evolucí vrženi zpátky v čase o miliony let a v kuchyni dřepí mlaskající opice plundrující ledničku.

Že by se buňky při téhle revoluci dožadovaly svých oprávněných práv, se říct nedá, když vypadají jako sbírka zápasníků sumo a Eriků Cartmanů ze South Parku.

Tak a dieta začíná!

Den prvý, jak se to vlastně naučily

Když člověk ještě roste, všechna energie, která nebyla spotřebována na zlobení, jde právě na růst. Jakmile tohle skončí, teda jakmile dorosteme na požadovanou velikost, je tu najednou z každého jídla k dispozici přebytek energie. Samozřejmě, když ve většině případů přestaneme zlobit, a tudíž se nebudeme ani hýbat, je tu vážný problém, kam s ní.

Tobézní_muž_beachboyahle rovnice je pochopitelná a každý ji nejspíš zná, není co vysvětlovat. Ale je tu ještě jedna záludnější rovnice. Teď, když už jste začali tloustnout, se rozhodnete s tím něco dělat, a tak samozřejmě budete držet dietu. Jinými slovy jako každý začátečník v obezitě budete hladovět. A na scénu nastupují šiky našich známých buněk. Jakmile totiž tělo začne hladovět, v okamžiku, kdy se dostane k potravě, se bude chtít na další očekávané hladovění připravit, a tak nařídí buňkám vše, co zbyde, uložit do rezerv, tukových. Je to zděděné přizpůsobení z pravěku, které vedle přejídání dělá největší problémy při hubnutí. Právě tím se nejčastěji dostaneme do jojo efektu, a jako na potvoru bývá tohle jojo pokaždé těžší a těžší.

Do tohoto druhého případu se můžeme dostat i třeba vinou nedostatku času, kdy si nedojdeme na oběd a pak to doháníme večeří. Prostě ani nemusíme držet hladovějící dietu, a to bývá další startovací podnět pro tloustnutí.

Den druhý, hladová dieta funguje

Ano. Stačí se podívat na jakýkoli dokument z druhé světové války se záběry z koncentračních táborů.

Jenže takhle drastický přístup je v téhle společnosti a době vyhrazen pouze a jen anorektikům. A ruku na srdce, výsledek je hrozný, děsný, příšerný, až dušičkově strašidelný a pro zdraví jste neudělali nic, spíš rozhodně naopak. Kudy tedy z téhle dietní šlamastiky?

Začíná se nám pomalu rýsovat nová cesta. Bude to cesta pomalých změn, vyváženosti a učení se, protože kyvadlo nedosáhne stability tím, že do něj kopnete.

Den třetí, jsme předurčeni se přejídat, přecpávat, přežírat

Vfast_food_dietazpomínám si, jak jsme měli jednou doma kočku, v té době ještě kotě. Moje sestra a můj budoucí švagr se rozhodli milé malé koťátko nakrmit. Po ruce byl jogurt, který kotěti náramně chutnal. A tak ho krmili a krmili a asi při čtvrtém jogurtu už se zděšením museli přestat, protože bylo jasné, že mají co do činění s kočičí inkarnací Otesánka. Tak padl mýtus, že zvířata vědí, kdy s jídlem přestat, nebo vědí, co je pro ně dobré, a že jen člověk je nenažranec.

Všechna zvířata včetně nás to mají podobně, příroda to zařídila tak, že když je čas hojnosti, máme se řádně nadlábnout, abychom měli dost energie na dobu nedostatku, která při životě v přírodě určitě přijde. Na život v moderní civilizaci nejsme vůbec adaptováni. A tak, když dnes ten pračlověk v nás stojí uprostřed chrámu hypermarketu se všemi těmi jídly zkonstruovanými výrobci, aby zaútočili na naše chutě, skončíme ve statistikách obezity tam, kde jsme.

Den čtvrtý, dieta nedieta, furt to samý

hubnutí_dieta_fitnessJo stagnace. Stagnaci znají bezpochyby všichni sportovci a zvláště kulturisté. Ti také pracují s tělesnými pochody a zajímají je viditelné výsledky.

Jak se postupně zlepšujete, jednou přijde okamžik, kdy se to zastaví, a právě tehdy začíná čas na experimentování. Experimentovat lze do nekonečna, někomu vyhovuje to a někomu jinému ono.

A potom je tu ještě něco „nepatrného“, co raději ignorujeme a odsouváme to ze zorného pole našich úvah, a přitom je to nakonec klíčové. Pokud jsme zdraví a nemáme žádnou metabolickou poruchu či nemoc, můžeme narazit na náš konstituční typ. A to je pěkně všivácký faktor. Prostě, jako má někdo dva metry, tak jiný má metr dvacet, modré oči nebo hnědé, nic s tím nenaděláte. Někdo je jako černá díra ve spíži a když vybílí na co přijde, je k závisti ostatních jako proutek. Zase druhý extrém jsou ti, kteří ztloustnou, jen co se začtou do jídelního lístku.

Den pátý, rychlost prokletí doby a také diet

Všechno se zrychluje, auta, počítače, internet, uzávěrka či poslední termín v práci, prostě všechno.

Za chvíli budeme jako ti japonští turisté, co na kraťoulinké miniaturizované hektické dovolené musí navštívit pokud možno úplně všechno a vidět veškeré atrakce. Tak máte jistotu, že ten turista, který je neustále skryt za škraboškou fotoaparátu, má šikmé oči. Prostě jen fotí a fotí a pro jistotu ještě fotí, aby se potom doma podívali, kde to vlastně byli na dovolené. Ale nakonec ani na to není čas, a tak se těší, jak se jednou v zaslouženém důchodu podívají, kde si to tehdy vlastně užívali na dovolené a jak si tam báječně odpočinuli…

Celá tahle doba stojí na nekonečném zvyšování rychlosti a růstu spotřeby. Podle toho se řídí i svět dietních reklam, a tak neustále vídáme reklamy na diety, které slibují rychlejší a rychlejší úbytek hmotnosti. Ty nejdrzejší už nabízejí zhubnutí tak rychlé, že to snad lze zařídit jen tím, že buď odrodíte nebo přijdete minimálně o nohu.

Rychlý životní styl znamená nárůst stresu. Velmi přesně to můžeme vysledovat na spotřebě psychofarmak, která je tím vyšší, čím je daná země rozvinutější.

Stejné je to i s naším tělem. Rychlé změny, a to i v léčbě obezity, při rychlém hubnutí vyvolávají stresové reakce. Je tedy dobré, i při držení diety, mít na paměti staré a stále platné rčení, méně je někdy více.

Asi šestý, jsou i profese, kde je obezita takřka podmínkou

Co třeba turecká břišní tanečnice? K té nějaký ten faldík tradičně patří. Prostě pěkná ženská, krev a mlíko. Modernější tanečnice, už jsou vysloveně štíhlé. Rozhodně mezi orientálními tanečnicemi nenajdete žádné sumo.

Sumo !!!

sumo_výživa_dietaU zápasníků sumo už těžká obezita ukazuje na dobře trénovaného "sportovce". Nepochybujte o tom, že to chce trénink a speciální dietní plán, který když se obrátí naruby, bude výbornou redukční dietou.

Zápasníci sumo obvykle vstávají ráno velmi časně a už v pět hodin začínají trénovat. Nesnídají a trénují na lačno. Jednak, zápasit s plným žaludkem není nejlepší nápad, a za druhé hladovění pomůže při vykrmovací dietě.

První jídlo tak přichází okolo 11 hodiny. Tradičně se jí Chankonabe, pokrm bohatý na proteiny, s rýží a zapíjeno pivem. V masivních porcích jde tloustnutí jako po másle. Po vydatném jídle si často i schrupnou. Většinou jí dvakrát za den. Že vám to připadá povědomé:)?

Denní přísun energie prý je okolo 8000 kilokalorií, jeden hamburger má cca 180 kcal.

Virální internetové video celebrity obezity

Podivný nadpis...

Nemůžeme zapomenout na internetové video celebrity, nejlepší je zkusit to v zemi neomezených příležitostí, v Americe. Následující videa jsou sice v angličtině, ale nebojte, né nějak extra obtížné.

obézní maldík dostává vánoční dárek

Asi nejslavnější video internetové celebrity Francise. Francisův vánoční dárek.

tlouštík Francis dostane nového Furbyho

Francis dostane nového Furbyho.

tlustý Francis dělá recenzi limonád Mountain Dew

Francisova recenze limonád Mountain Dew.

Tahle videa patří mezi nejlepší kousky, z mnoha dalších od Francise. Když si ale dáte na internetu trochu práci, najdete i video, kde Francis nešišlá a je to kultivovaný a inteligentní chlapík.

Francis kreslí svůj život

A tohle určitě nakonec. Nakresli svůj život - Francis.

Nebudeme spekulovat, co na internetu je či není pravda, ale berme to, jak to je. Rozhodně má talent a sledovanost úžasnou, ale pro jeho vlastní dobro, by asi neuškodilo, žít trochu více dietně.

A nebo se můžete stát celebritou hubnoucí reality show.

Den sedmý, Nejbizardnější diety

Bahenní tloustnutíbažiny

Mezi ty nejstarší a zároveň nejzajímavější pokusy o vypořádání se s obezitou patří pojednání od Thomase Shorta - The Causes and Effects of Corpulence, 1727. Ve kterém objasňuje, že těžší lidé mají tendenci žít poblíž bažin. Je to skoro takový statistický výzkum nadváhy. A jeho doporučení? Měli by se samozřejmě přestěhovat do sušších oblastí, aby se vyhnuli zřejmému nezdravému efektu života v bažinách.

Pěkně kyselá dieta

Anglický básník a přední představitel romantismu Lord Byron v roce 1820 zpopularizoval octovou dietu. Byla složena z popíjení octa a spousty vody. Vedlejším efektem bylo zvracení a průjem, není tedy divu, že ztrácel na váze.

Podobná dieta se objevila v podobě citrónové diety.luckys_1930s

Nikotinová dieta

Dnes si to asi ani neumíme představit, že by kouření bylo podporováno jako zdraví prospěšná činnost. Účinnost této diety stojí na schopnosti nikotinu potlačit chuť k jídlu. Samozřejmě, významné tabákové firmy na tom svého času zakládaly i reklamu.

Při téhle dietě opravdu asi nejvíce ze všech těchto obskurních diet hrozí, že můžete zhubnout definitivně.

Čím vycpat modelky

Stále moderní nízkokalorická dietka v podobě vatového menu, která je téměř mýticky spjata s tajemstvími okolo modelingového světa. Bavlněná vata se konzumuje většinou namáčená například v džusu, přeci jen samotná špatně klouže do krku. I když vata obsahuje spoustu vlákniny, naneštěstí to není ten druh vlákniny, který lidské tělo potřebuje. Ani tuhle dietu nakonec nelze doporučit.

Co takhle jednoduše rozpustit špekzestihlujici_mydlo

Začátkem třicátých let dvacátého století se chytla nová móda jednoduchého hubnutí v podobě mýdel. Úspěch výrobců těchto mýdel byl grandiózní, ale hubnoucí výsledky nulové. Co také čekat od mýdla?

Barvy

Červená barva prý podporuje chuť k jídlu. Pravdou je, že zeleně nasvícené maso v řeznické vitríně přiláká jedině supy a krkavce. A to samé platí pro ovoce. Zralé ovoce je většinou žluté nebo červené, a to je i ukazatel, který vnímáme podvědomě.

Tohoto využila jedna japonská firma při vývoji brýlí potlačujících apetit. Celá podstata je skryta v modré barvě jejich skel. Rozhodně vás nepřepadne touha po svíčkové, která má nazelenalou omáčku, modré knedle a fialovo černé maso.

Přežvýkavci Viktoriánské éry

Příběh této diety se váže k osobě Horace Fletchera (1849–1919), amerického dietetika a nadšence do zdravého stravování. Dieta je jinak nazývána také jako Fletcherismus. Princip je založen na co nejdokonalejším rozžvýkání potravy. Minimální počet přežvýkání je 32 krát, ale raději 80-100 krát, tekutiny a nápoje je v ideálním případě dobré také přežvýkat. Rada neposílat do žaludku obří kusy jídla je platná dodnes, a také jíst pomalu pokud držíte dietu. Ulehčíte tak trávicímu traktu a při pomalejším jídle se energie ze stravy začne uvolňovat už během jídla, a tak toho ve výsledku tolik nesníte. Hůře to asi vysvětlíte svému šéfovi. Jak to, že se z vaší hltavé polední přestávky na oběd stala dlouhá přežvykující meditace.

Další pravidlo pro zběsilou žvýkací dietu Horace Fletchera bylo, jíst jen pokud máte hlad a dobrou náladu. Přikusovat hněv nebo smutek je striktně zapovězeno, i tato poučka platí dodnes.

Horace Fletcher výrazně zhubnul a zemřel na infarkt, ne že by to souviselo. Tuhle dietu dneska nikdo za fungující určitě nepovažuje, ale některá pravidla z ní si určitě vezměte k srdci nebo ještě raději k žaludku.

Zelňačková dieta?

Zní to divně. Obecně je to jedna z mnoha jednostranných diet, jako například grapefruitová dieta a nespočet dalších minimalistických jídelníčků. Výhody jsou sporné a nevýhodou je nedostatek pestrosti a některé chybějící látky ve výživě a byt zamořený puchem vařeného zelí. A ještě rada, při takové dietě se raději moc dlouho nezdržujte v dobré společnosti.

A královna diet nakonec, ta nejšílenější dieta ze všech!tasemnice_dieta

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století spatřila světlo světa dieta za pomocí tasemnice. Tasemnice je bezobratlý živočich, parazitující většinou ve střevech zvířat. I když je to pozoruhodný a zajímavý tvor, 3-5 metrů dlouhý (maximálně 12 m), tak používat ji k hubnutí rozhodně nelze doporučit.

Jak vidíte fantazie v dietách rozhodně lidem nechybí, ale až budete vybírat tu svou, raději se držte při zemi.

Za osmé, trocha matematiky… aneb obezita v číslech

Tohle bude statisticko-obezitologická číselná horská dráha, tak se držte a nenaklánějte se raději přes okraj vozíku.

S nadváhou se v současnosti podle statistických údajů Světové Zdravotnické Organizace (WHO) potýká až 1 000 000 000 (mimochodem, pokud to z výplatní pásky neznáte, tak to je jedna miliarda) obyvatel naší planety, z toho 4 milióny trpí obezitou. WHO předpovídá, že v roce 2015 bude mít asi 2,3 miliardy obyvatel nadváhu a přes 700 milionů lidí bude klasifikováno jako obézní. Míra obezity se tedy zdvojnásobí.

nadváha_obezita2Nadváha už dávno není problémem jen rozvinutých zemí. Rozšířila se i do států, kde bychom takovýto vývoj jen těžko očekávali. Například v Melanésii, Mikronésii a Polynésii se objevuje velké procento obézních. Obezita se nevyhýbá ani zemím jako je Čína, Thajsko a Brazílie. Objevuje se dokonce i v Afrických státech (JAR), což je následkem jak životního stylu, tak i přesvědčení, že kypré tvary jsou znakem hojnosti a blahobytu.

V Evropě podíl obézních jedinců narůstá postupně již od 80. let. Významný vzestup byl pozorován především během posledních deseti let. Podle zprávy WHO z prosince 2010 má v Evropě 25-70 % lidí nadváhu, z toho 5-30 % je obézních a 41% nevyvíjí v průběhu týdne ani průměrnou sportovní aktivitu. Podle pohlaví dnes v EU trpí nadváhou či obezitou 27 % mužů a 38 % žen.

Velkým problémem je také narůstající dětská nadváha. V Evropě žije 22 milionů dětí s nadváhou, z toho 5 000 000 obézních. Trend se navíc posouvá k neustále nižším věkových skupinám. V dětské populaci ve věku 6 – 12 let trpí 10 % dětí nadváhou a 10 % je obézních, přičemž největší podíl obézních, a to 18 %, vykazují děti kolem sedmého roku, což je následek změny denního režimu a životního stylu, který souvisí s nástupem do školy. Ve věkové skupině 13 – 17 let počet dětí s nadměrnou váhou mírně klesá, uvádí se 11 %. V roce 2020 se předpokládá, že bude nejméně každá třetí dívka a pátý chlapec klasifikován jako obézní. Přitom děti se dvěma obézními rodiči mají šestkrát větší šanci, že budou obézní…

Tak jestli jste tohle přežili a ještě čtete, tak teď si konečně položíme tu nejzajímavější otázku.

Jak jsme na tom my? No nijak slavně. Česká republika se totiž v počtu obézních úspěšně propracovává na přední pozice v Evropě i ve světě. V roce 2006 jsme se umístili v rámci Evropy hned na druhém místě za Německem. V současnosti statistiky uvádějí, že v ČR je asi 21 % mužů a 31 % žen obézních. Připočteme-li počet lidí s nadváhou, dostaneme u žen magické číslo 68 % a u mužů dokonce 72 %. Mimochodem, to znamená, že problémy s váhou u nás řeší 2 ze 3!

A jak jsou na tom za velkou louží? První příčku si stále úspěšně drží Amerika. Tam to dotáhli nejdál. Obezních je přes jednu třetinu veškerého obyvatelstva, o nadváze ani nemluvě. Větší prevalence obezity je poslední dobou pozorována mezi Indiány, Američany hispánského původu a u černých žen.

A teď si konečně trochu orazíme a dáme si pár borců na konec:

Nejtěžším člověkem planety byl američan Jon Brower Minnoch se svými 634 kg!!!

Prvenství po něm převzal dosud žijící Khalid bin Mohsen Shaari ze Saudské Arábie, který váží obdivuhodných, oprava, nezáviděníhodných 610 kg.

Nejobéznější ženou byla Carol Ann Yager s 544 kg.

Nejvíce shozených kilogramů si připsal opět světový rekordman Jon Brower Minnoch, shodil celkem 419 kg.

Den devátý, jak se vlastně pozná obezita a co je BMI

Někdo by řekl, že asi úplně jednoduše „okometricky“. Prostě kouknu a vidím. Nenechte se ale zmást, někdy i hubení lidé mohou trpět nadváhou či obezitou. Jedná se o tzv. skrytou obezitu. Ale o tom až jindy… Je tedy důležité, aby existovaly objektivní metody posouzení neoptimální hmotnosti člověka.

Základní parametr pro hodnocení obezity jedince je Světovou Zdravotnickou Organizací uznávaný BMI index (= Index tělesné hmotnosti). Určitě jste o něm už mnohokrát slyšeli. Spočítat si ho můžete jednoduše podle vzorce:

BMI = hmotnost v kg / (výška v m)2

Podváha Přiměřená váha Nadváha Obezita
< 18,5 kg/m2 18,5 – 24,9 kg/m2 25 – 30 kg/m2 > 30 kg/m2

Je tady ovšem jeden háček. Údaj může být velmi nepřesný a zavádějící, nezohledňuje totiž zastoupení tuku a svalů v těle. To znamená, že například stokilový kulturista je dle výpočtu stejně obézní jako stokilový tlouštík. To je zásadní nesrovnalost a jeden z důvodů, proč se od BMI postupně ustupuje.

Jak už jste asi vytušili, rozhodující při posouzení výživového stavu člověka, je právě údaj o zastoupení tuku v těle. Ostatně o tuk jde při hubnutí a v dietách především.

Kategorie Muži Ženy
Štíhlý < 10 % < 20 %
Normální 10-20 % 20-30 %
Silný 20-25 % 30-35 %
Obézní 25-30 % 35-40 %
Extrémně obézní > 30 % > 40 %

Pro posouzení množství tuku v nevzhledných faldících poslouží nejlépe váhy fungující na principu bioimpedance (Tanita, InBody). Používají se v medicíně i dietologii po celém světě. Jsou velmi přesné, spolehlivé, bezpečné a rychlé.

Desátý, to už je vážně zvířecí obezitatlustá_kočka

Mamííí, to je ale tlustá kočička. Ano, obezita zvířat opravdu existuje a je to stejný problém jako u lidí. Příčinu všichni správně identifikujeme jako překrmování mazlíčka jeho majitelem. Zajímavé je, že stejnou pravdu nejsme s to aplikovat na vlastní tloušťku.

Epidemie obezity řádí i mezi našimi domácímí zvířaty. Opět problém rozvinutých zemí, a stejně jako lidé i zvířata trpí stejnými zdravotními problémy.

bagounU některých zvířat je ale na vině šlechtění a geny. Třeba jako mangalica, plemeno prasat příbuzné u nás známějším bagounům. Bez mangalice by nebyly špičkové maďarské speciality, jako je čabajka a uherák tím, čím mezi uzenářskými lahůdkami jsou.

Jinde se šlechtí na maso, třeba jako u skotu belgického modrého plemene. Přes 80% zvířat tohoto plemene se rodí s mutací způsobující hypertrofii svalstva beder a hýždí, výsledkem jsou zvířecí kulturisté. Býci mohou vážit i okolo jedné a půl tuny.

A v divoké přírodě by to dopadlo asi takhle...

obézní safari

Den jedenáctý, co všechno dnešní váhy umí

Dnešní osobní váhy umí ledacos, snad kromě vaření kávy. Popravdě řečeno, nám ale většinou bohatě stačí, že umí vážit. Jestli to ovšem s dietou a zdravým životním stylem myslíte vážně, je třeba komplexnější analýza složení těla.

váhyDiagnostickou špičku v tomto směru představují přístroje InBody. Jak název napovídá, jde o přístroj, který nás výživové poradce nechává nakouknout dovnitř, tedy do vašeho těla. Nebojte se, nikdo vám nebude řezat ruce ani hlavu. Tato metoda je zcela bezpečná a měření netrvá déle než 30 s. Nemusíte se dokonce ani svlékat. Stačí sundat ponožky a hupnout na váhu. Sundat ponožky? Přístroje InBody totiž fungují na principu bioimpedanční analýzy. Je to metoda měření složení lidského těla, založená na průchodu slabého střídavého proudu jednotlivými tkáněmi. Měřena je jejich vodivost, resp. odpor vůči toku. Tkáně více prokrvené, s vyšším obsahem vody a elektrolytů, vedou proud lépe a odpor je tudíž menší než například v tkáni tukové. Na základě matematických modelů lze pak získat konkrétní údaje o zastoupení vody, tuku a svalové hmoty ve vašem těle. Úžasná hračička, nicméně domů si ji nepořizujte, patří do rukou odborníka a navíc by vám pěkně zahýbala s rodinným rozpočtem.

Pokud se ovšem svěříte do rukou výživového poradce, mělo by vážení na právě takové váze být samozřejmostí. Pomáhá totiž sledovat nejen kýžený úbytek hmotnosti, ale především to, jestli je vaše dieta správně nastavena. To znamená, že hubnete z tuku a ne ze svalů a že se vám nezpomaluje metabolismus. Většina těchto šikovných vah umí stanovit i další relevantní parametry, kromě hmotnosti, zastoupení vody, tuku a svalové hmoty ve vašem těle, jsou to např. hodnota BMI (Index tělesné hmotnosti) a WHR (poměr pasu a boků), bazální metabolismus, viscerální tuk, metabolický věk, rizika osteoporózy, dostatečnost živin a mnoho a mnoho dalších.

Na závěr už jenom doplnění. Bioimpedanční analýza není vhodná pro těhotné ženy, ženy menstruující (zkresluje měření), klienty s kardiostimulátorem, příp. kovovými implantáty v těle. Přeci jenom, jde do vás slabý elektrický proud.

Den dvanáctý, co je špatného na špíčcích na břiše

tvary_těla 2Pomineme-li estetickou stránku věci, tuk na břiše ohrožuje především naše zdraví. Pokud se tuk ukládá přes břišní svaly, není to až zas takový problém, horší ovšem je, když se tuk ukládá v dutině břišní v prostoru mezi orgány do míst, kde se přirozeně nevyskytuje. Tento zrádný tuk se nazývá útrobní nebo taky viscerální. Jeho nebezpečí spočívá v tom, že obklopuje vnitřní orgány a brání jim ve správné funkci. Významně tak přispívá k rozvoji řady onemocnění, např. metabolického syndromu, kardiovaskulárních onemocnění nebo rakoviny. Podíl útrobního tuku je tedy dobré neustále sledovat, hlavně u silně obézních jedinců.

Jeho hodnota závisí na věku a pochopitelně na stupni „vyžranosti“. Určit ho umí bioimpedanční váhy. U Tanity by hodnota viscerálního tuku neměla překročit hranici čísla 13, optimální hodnota je 1/10 vašeho věku. U InBody se hodnota vyjadřuje jako plocha pod změřenou křivkou, neměla by překročit hranici 100 cm2. Samozřejmě, čím nižší hodnota, tím lepší a méně rizikové pro vaše zdraví.

Končím s dietama, dietní epitaf

Spíš dietní doslov, ne nebojte, nekončím. Je toho ještě tolik co stojí za to se dozvědět a trochu to probrat.

konec_dietyDieta je těžká věc, asi každý kdo se někdy do diety pustil, to zažil. Prostě s tím seknul, a dost, a končim, nazdar, a teď se nadlábnu a budu si užívat! Ale většina diet nekončí takhle teatrálně s fanfárami a hrdinským skonem. Většina diet umírá pomalinku a potichu někde opuštěně v tmavém koutku. A pak jednou znenadání při uklízení za skříní nebo pod kanapem objevíme zpráchnivělého dietního kostlivce, a marně vzpomínáme, jakéže to dietě vlastně patřil.

Tak si řeknete, je načase učinit zázrak vzkříšení a vznést se na křídlech nového dietního fénixe, který povstane z popela té staré diety. Snad ta nová dieta, už konečně bude odolnější vůči naší slabé vůli. On totiž problém nevytváří váš žaludek, ale váš mozek.

Krom toho beztak už vám bylo smutno z toho osamění, že nemáte tak dlouho po boku žádný dietní doprovod, někoho, s kterým byste se mohli dohadovat, přít a hádat. Nejraději u jídla, i když víte, že je to o vředy. Prostě manželství. Prostě dieta.

Takže se na vás těším v dalším pokračování o všem, co jste kdy chtěli vědět o dietách, hubnutí a obezitě.

Pa

Pokračovat na následující díl - Její výsost Dieta XIV přichází >>>

- L. & L.

Výživový poradce LifeUp - výživový poradce Praha - výživový poradce Hradec Králové - výživový poradce - dieta, diety, hubnutí, nutriční a výživové poradenství - výživová poradna

výživový a dietní poradce Praha LifeUp